tak další z mých domácích úkolů na čj
03.Leden 2007Internet přítel člověka
Příslový „pes přítel člověka“ pomalu mizí z našeho slovníku v souvisloti s tím, jak ubývá čtyřnohých miláčků a přibývá miláčků, kterým z jějich hlavy koukají kabely místo uší a s nimiž nekomunikujeme povely, ale pomocí klávesnice.
Dnes mi připadá, že můj život se dělí na dobu před internetem a po internetu. Ta první je temné období středověku, kdy jsem nemohl povídat hodiny zadarmo se svými kamarády, který mi za oplátku pošlou krásný vir po kterém se Vám pořád dokola restartuje počítač, kdy slovo zavináč jsem spojoval s nechutným oslizlým jídlem a kdy hledání znalostí znamenalo hledat informace v zaprášených knihách. Chvála bohu a vynálezcům internetu, že ze světa udělali jedno globální vesnici napojenou na síť.
Internet jinak řečeno „world wibe web“ byl původně vynalezen pro komunikaci v americké armádě a později se začal rozšiřovat po celém světě. Máte-li internet, máte všechno. Můžete přes internet stahovat „legální“ filmi, písničky, nabourat se do nejtajnějších vládních informací, můžete se seznámit i rozejít s někým s kým jste nikdy nemluvili, můžete si podobně jako jakýsi Němec objednat, že vás nějaký vášnivý kanibal zaživa sežere…Internet je oceán možností a vy jako malá rybka máte široké pole působnosti. Jen se dostat do toho správného proudu a plavat v bezpečných vodách, kde se nestane, že při surfování chytnete nějaký nebezpečný vir, který váš počítač promění v hromadu popela a vás v trosku zralou na procházku po Nuselském mostě.
Internet je skvělý přítel, ale když vás nechá na holičkách v okamžiku, kdy máte odeslat sloh na češtinu a ten debilní připojovací program vás stále odpálkovává větou, že spojení nelze navázat, říkáte si, že by nebylo špatné vzít sekeru, rozmlátit počítač, vyrvat kabely ze zdi a poslat sloh po poštovním holubovi. Vzpomenu si na rčení, že v nouzi poznáš přítele a na Bruta, který zradil Césara. A říkám si: „ I ty, internete?“
napsal/a: andraes 01:37 Link
