23.Říjen 2007
Tak tohle jsem si fakt nevymyslela ....
Pokud si kazdy den rikate: "Nenavidim svou praci!", zkuste nasledujici:
Behem sve cesty z prace se zastavte v lekarne v oddeleni teplomeru. Chtejte rektalni (rektum=konecnik) teplomer vyrobeny firmou Johnson and Johnson a budte si velice jisti timto vyberem. Az dojdete domu, zamknete dvere, zatahnete zavesy a vypnete telefon - nechcete byt preci ruseni behem terapie. Vezmete si nejake pohodlne obleceni a lehnete si do postele. Otevrete balicek a vyjmete teplomer. Opatrne jej odlozte na nocni stolek tak, abyste jej nerozlamali. Nyni vyjmete informacni letak a prectete si jej. Zapamatujte si, ze malymi pismeny je zde psano nasledujici prohlaseni: "Kazdy rektalni teplomer vyrobeny firmou Johnson and Johnson je osobne testovan". Nyni zavrete oci a reknete si petkrat: "Jsem tak stasten, ze nemusim pracovat jako kontrolor kvality pro firmu Johnson and Johnson." Prozijte prijemny tyden a pamatujte si, ze jsou nekteri, kteri maji horsi praci, nez je ta vase.
Autor: anjelik001 v 00:57 | Komentáře (0)
Příběh psychopata Pepy
Pacient Pepa pelášil přes pole pro poslední pomeranče. Proč? Potřeboval protekci proti průjmu. Proč potřebuje pomeranče? Protože pít pivo prudí paličatou Pavlu. Pepa posbíral pár peněz pro paní prodavačku Pižlovou. Pepa poprosil. Paní Pižlová Pepovi pomeranče prodala. Pepa poděkoval paní Pižlové, protože prodejna po páté posílá pacienty pryč. Pepa pospíchal. Potřeboval proběhnout přes policii, protože Pepa po páté pláchnout pryč prostě potřeboval. Proč? Protože právě probíhal první poločas posledního přáteláku Prezidentského Poháru. Paříž proti Pittsburghu. Pittsburgh prohrával. Prostě první poločas prosral. Potom Paříž polevila, Pittsburgh předváděl pěkné přihrávky. Po poločase Pepa poznal, proč Pittsburgh prohrával. Paříž postavila převelikou pětku. Proti Paříži Pittsburgh prohrál pět proti patnácti. "Poměrně pohledné" prohlásil Pepa. Potom pádil pro pivo. "Plzeňský Prazdroj" poprosil prodavačku. "Pět pencí" pronesla. Po programu Pepa propil pozoruhodných padesát pencí. Poté přišel policista pražské polepšovny: "Pozor!!! Pacient Pepa" pronesl. Poté Pepu provedl po Paláci Paříže. Po půlnoci posadil Pepu pod piáno. "Pojedeme" pověděl. Po Pepově příjezdu polovina pacientů psala pohledy. Prý pro paní Pižlovou, protože pořád prodává pytle pomerančů po půlnoci, přes padesát pondělků. "Pittsburgh prohrál", prohlásil Pepa."Podívej" pronesl pacient Petr"Pepa přišel". Pacienti přestali psát, pozorovali pouze Pepu. Paráda. Pepa přinesl pomeranče, průjem přestal. Pepu pustili. Po příchodu políbil Pavlu, pejska Pennyho, pak papouška Pookyho. Pavel právě pásl prasata, proto přišel později. Prasátka pěkně prděla po pórkové polévce. Pavla pustila parádní písničku. "Pokondr", pravila. Pepa pozoroval, proč Pavla poslouchá Pokondr. "Pavlo, proboha, prosím pusť pohádky".Pavla přepla, pustila pohádky."Pavlo, připaluješ pizzu". Pavla přiběhla."Pozor, pálí"pronesla. Pepa přinesl pěkné pohárky pro pistáciový piškot, Pavla pizzu, párky,palačinky. Přišel Pavel."Paráda, pizza", pochvaloval. Po pochutnání Pavla prala prádlo, použila prací prášek. Pepa potom prádlo pověsil. Petr pustil počítač, paří piškvorky. Prohrál."Podělanej počítač" proklel. Pepa profesionálně překládal Portugalské pověsti pro Pavlu, první profesorku Portugalštiny. "Proklatě" prohlásil Pepa po první pověsti. "Princezna Patricie prodala předevčírem paruku. Památka práce prozatím prověřována…" proboha, prohlásil Pepa.
Popozítří Pepa přetekl. Prý prezident pravil: "Pobožní poslanci projevili postiženým poctu". Pravda? Podle Pepy pakovina. Prastaré papíry popisují pád Pražského paláce poněkud pěkně. Pověst "Pouze polibek pravého prince přivede princezně původní podobu"-pravda. Princ přišel, políbil princeznu. Poté přišlo peklo. Přišel Pán pekel! Podkopl princeznu, podpálil palác petrolejí. Po přečtení Pepa pelášil před prezidentský palác. Podpálil petrolej. Palác padal. Padal, padal…Průšvih. "Pomóóc" prosil prezident. Pozdě.
Prezidentský pohřeb přišel prvního prosince. Patnáctého prosince Pepa po páté podstoupil preventivní prohlídku. Přišel pozdě, pako. Problém? Psychika. "Proboha, prý pít pivo" pronesl po posledním pohovoru. "Pádim pryč" pronesl. Pepa pelášil přes písečnou poušť. Potřeboval peníze pro pivo-padesát pencí. Potkal poutníka. "Prodám peří"pronesl poutník. "Proboha, proč prodáváš peří" pronesl podivený Pepa. "Potřebuji peníze" pravil poutník. Pepa poutníka podkopl, přivázal polena, přehodil přes plot. Peníze přišly. Padesát pencí!!! Přesně pivo, pochvaloval.
Přišlo pondělí. Pepa pojede pryč. Přípravný pobyt. Přinesl papír. "Pití,plavky,pomeranče,ponožky,peníze,pantofle,pláštěnku,prezervativy,Prostenal proti prostatickým potížím,Pronto proti prachu…"Pavlo, potřebuju plíny?" pochyboval Pepa"Potřebuješ,potřebuješ. Pokakáš prostěradlo, počůráš postel. Potom?" pronesla Pavla. "Pravda" přikývl Pepa.
Po příjezdu profesorka prozradila, proč přišli pěšky. "Peníze, proto" prokecla paní profesorka. Pepa psal pohled. Poslal, Pavle přišel. Pohoda. Potom pozoroval pohyb planet. "Pěkné" pochválil Pepa. Po příjezdu Pepa pobyt pochválil. Povídáte"pěkný příběh"? Přemýšlejte.
Autor: anjelik001 v 00:44 | Komentáře (0)
Dopis pro ...... aneb variace na milostné téma
Miluji tě.
Jen člověk který miluje může vidět kolik citu, něžnosti a vášně je do těch dvou slov vloženo.
Miluji tě z celé duše.
Ta láska-to procitnutí, tryská z mého nitra jako gejzír štěstí. Avšak bojím se, že se jím zalknu. Že tenhle gejzír uhasí mou zdrženlivost a já ti odkryji své city. Co pak? Ano, vím, že jsem už tak učinila, ale zatím se jedná jen o pouhou zpověď jedné dívky, která je věnovaná tobě-ty jež o tom ani nevíš. Ale co když mé city nebudou opětovány? Je snad něco trapnějšího než bláhová doznání?
Nikdy dřív jsem nemilovala.
Alespoň ne tak jako teď. Vysmívala jsem se těm růžovým brýlím, které jsem vídala na očích druhých. A nyní? Teď jsem si pořídila stejný módní doplněk, když doufám (ano já v to opravdu věřím), že bys mohl usínat se stejnou nedočkavostí nadcházejícího dne, až se znovu setkáme. Třeba jen na okamžik se naše oči střetnou, ale pro mě to bude jako na věčné časy.
Snažím se vdechnout slovům lásku.
Láskou ale dýchá jen mé srdce, možná proto se tento dopis může zdát jako klišé. Skrývá se v něm však horoucí snaha o sdělení toho, pro co žiju, pro co dýchám. Sice není většího kýče než lásky, ale než se stala kýčem byl to jen cit, kterého se netřeba bát.
Autor: anjelik001 v 00:37 | Komentáře (0)