LÁSKA
SMÍŘENÍ PŘINÁŠÍ KLID V DUŠI. A FANTAZIE A USKUTEČŇOVÁNÍ SVÝCH IDEÁLŮ PŘINÁŠÍ RADOST ZE ŽIVOTA. A RADOST ZE ŽIVOTA PŘINÁŠÍ SPOKOJENOST V SRDCI. A SPOKOJENOST V SRDCI PŘINÁŠÍ LÁSKU. A LÁSKA PŘINÁŠÍ KRÁSU. MÁM RÁDA VŠECHNO, CO DÝCHÁ.
Na jedné univerzitě položil profesor svým studentům otázku: „Stvořil Bůh všechno, co existuje?“
Jeden ze studentů nesměle odpověděl: „Ano, stvořil.“
„A stvořil Bůh opravdu všechno?“ – ptal se dál profesor.
„Ano pane,“ – odpověděl student.
Profesor pak pokračoval: „Jestliže Bůh stvořil opravdu všechno, znamená to, že stvořil také i zlo, které existuje. A díky tomuto principu je i chování nás samotných tomu podřízeno. Bůh je zlo.“
Když tato slova student vyslechl, ztichl. Profesor byl sám se sebou spokojený. Najednou zvedl ruku jiný student: „Pane profesore, mohu Vám položit otázku?“
„Samozřejmě,“ – odpověděl profesor.
Student se postavil a zeptal se: „Existuje chlad?“
„Co je to za otázku, samozřejmě že ano! Tobě nikdy nebylo chladno?“
Studenti se zasmáli otázce spolužáka, ale ten pokračoval: „Ve skutečnosti, pane, chlad neexistuje. V souladu se zákony fyziky je chlad pouze nepřítomnost tepla. Člověka i předměty můžeme vědecky popsat a určit jejich vyzařovanou tepelnou energii. Nikdy však ne jejich vyzařovaný chlad. Chlad nemá svoji jednotku, kterou bychom ho mohli změřit. Pojem chlad jsme si vytvořili my, lidé, abychom mohli popsat to, co cítíme v nepřítomnosti tepla.“
Student dále pokračoval: „Pane profesore, existuje tma?“
„Samozřejmě, že existuje!“ – odpověděl profesor.
Student pokračoval: „Znovu nemáte pravdu, tma stejně tak neexistuje. Ve skutečnosti je tma jen díky tomu, že není přítomno světlo. Můžeme zkoumat světlo, ale ne tmu. Světlo se dá dokonce rozložit a můžeme zkoumat jeho spektrum, ale tma se změřit nedá. Tma nemá svoji jednotku, kterou bychom ji mohli měřit. Tma je jen pojem, který si opět vytvořili lidé, aby pojmenovali nepřítomnost světla.“
Následně se mladík zeptal: „Pane profesore, existuje tedy zlo?“
Tentokrát profesor nejistě odpověděl: „No jistě, děje se to samozřejmě každý den. Brutalita ve vztazách mezi lidmi, trestné činy, násilí, všechno to není nic jiného, než projev zla.“
Na to student odpověděl: „Zlo neexistuje, pane. Zlo je jen nepřítomnost dobra, tedy Boha. Zlo je výsledek nepřítomnosti lásky v srdci člověka. Zlo existuje právě tak, jako vzniká tma nebo chlad. Tedy nepřítomností světla, tepla a lásky.“
Profesor zmlknul a sednul si.
Traduje se, že ten mladý student byl Albert Einstein.
JA OSOBNE MAM NA TO STEJNY POHLED A KAZDY DEN SI PREJU, ABY LIDI NEBYLI NA SEBE ZLI, ALE MOC SE MI TO NEDARI, I KDYZ SE O TO PORAD SNAZIM, VZDY SE NAJDE NEKDO, KDO ME PRESVEDCI O TOM, ZE ZLO JE VYSLEDEK NEPRITOMNOSTI LASKY V SRDCI CLOVEKA K CLOVEKU JJ BOHUZEL
Můžeš se svého anděla také na cokoli zeptat, nebo se sním poradit, svěřit se mu…a pokud se cítíš sám, můžeš se mu jen tak schoulit do náruče a užít si jeho lásky k tobě…....Uvědom si, že tento anděl s tebou kráčí životem, ochraňuje tě když jsi v nebezpečí, vede tě když neznáš cestu, hýčká tě když je ti smutno, miluje tě a je s tebou v dobách dobrých i zlých…..Nejsi nikdy na nic sám…..Nech otevřít svou mysl, ať se ti vyjeví situace kdy s tebou tvůj anděl byl,……kdy ti pomáhal a staral se o tebe…………………..
Teď ještě jednou prociť naplno energii svého anděla strážného a zapamatuj si jí, podle této energie či barvy ho pak vždy poznáš.
Nastal čas se rozloučit……Poděkuj tedy svému andělskému ochránci, rozluč se a vydej se po cestičce zpět……Jdeš krásnou přírodou, všude kolem tebe září duhové barvy,….jdeš zpět, ke svému tělu, do doby tady a teď……. Jsi tady a teď,…… uvědom si svůj dech,….. své ruce a nohy…. Až budeš chtít tak si otevři oči.
Uvědom si, že svého anděla máš vždy při sobě, když na něj pomyslíš, můžeš se s ním radit a žádat ho o pomoci i nadále. Bohužel se ale i andělům stáva, že jsou smutný, bezmocný a neví jak dál. Tak se raději ztrati, schovají se. Ale v Tvé mysli a srdci stále zůstane, patří ji právem kus Tebe
Lež má krátké nohy...
Když nad tím přemýšlím,tak jediné co mě napadá na to říct je PRAVDA!
Proč lidé vlastně lžou?Kvůli strachu a zbabělosti?Někdo tvrdí,že z milosrdenství.Když ostatní začnou lhát nám,zjistíme,že to bolí.Lhát se dá úplně ve všem a úplně každému.Ale najdou se tací,kteří poznají když lžeme.Já si myslím,že na každou lež se jednou přijde.Ať hned nebo později,ať už pátráme po pravdě,nebo k nám sama zabrousí...
Podle mého názoru je PRAVDA snesitelnější, než jakákoliv lež,myšlená s dobrým úmyslem.Protože poté co se na ní přijde,přichází bolest,zklamaní a ztráta důvěry.
Na pravdě je spoustu krásných věcí,jednou z nich je,že si nemusíme pamatovat komu jsme co řekli.Když mluvíme pravdu nemáme pocit viny,která je jen vymyšlenou lidskou emocí.
Sama jsem poznala,že říkat pravdu je o mnoho snažší,než vymyslet nějakou kvalitní lež,na kterou se stejně přijde.Pravda někdy nebývá pěkná,ale pokud si daného člověka vážíme.Pak není co řešit...
"BOŽE, PROČ ŽENY PLÁČOU?"
Bůh odpověděl:
"Když jsem stvořil ženu, musela být výjimečná.Stvořil jsem její HRUĎ dost silnou na to, aby unesla váhu světa,ale natolik jemnou, aby poskytovala pohodlí.Dal jsem jí vnitřní SÍLU, aby vydržela porod dítěte a odmítnutí,
které častokrát zažije od svých dětí.Dal jsem jí TVRDOST, která jí pomůže stále pokračovat,choroby a únavu, bez stěžovaní si.Dal jsem jí CIT milovat svoje děti za všech okolností, dokonce i tehdy,když ji její dítě hluboce zraní.Dal jsem jí SÍLU přijmout svého mužei s jeho chybami a vytvořil jsem ji z jeho žebra, aby chránila jeho srdce. Dal jsem ji MOUDROST, aby věděla, že dobrý muž nikdy nezraňuje ženu, ale někdy zkouší její sílu a rozhodnutí stát vedle něj bez výhrad.A nakonec jsem jí dal SLZU, kterou uroní a která je jen a jen její,aby ji použila kdykoliv ji bude potřebovat, aby to všechno zvládla.Na tu slzu má opravdu právo, nikdo nevydrží bez slova tolik jako žena!Krása ženy není v šatech, které nosí, v postavě, kterou má, ani ve způsobu jakým si češe vlasy.Krása ženy musí být v jejích očích,protože ty jsou bránou k jejímu srdci, místu, kde sídlí láska.Všechny si zaslouží naši lásku, za jejich trpělivost, sílu, moudrost, cit a vytrvalost.
Prosím, pošli to všem mužům, kteří ještě neví, proč ženy pláčou.
Možná je to právě kvůli nim!
:-(
UŽ JE TU ZASE DEN, KDY MYSLÍM NA TEBE JEN. BOLÍ MĚ SRDÍČKO, CHYBÍŠ MI MOC MOJE ZLATÍČKO. JAK SMUTNO MI JE BEZ TEBE, KDYŽ OČI TVÉ NEVIDÍM A O TVÉM SLADKÉM POLIBKU JEN SNÍM. JENOM JEDNY OČI ZNÁM, JSOU TVOJE, ALE CO PLATNÉ MI JSOU, KDYŽ NEVIDÍM TEBE. JAK DLOUHÝ MI JE ČAS, JAK RÁD BYCH TĚ VIDĚL A SLYŠEL TVŮJ HLAS. PROČ SE ČLOVĚK LOUČIT MUSÍ A NA VŠE JEN VZPOMÍNAT? ČLOVĚK LECOS PLÁCNE, CO HO POTOM MRZÍ A O TO JE TO HORŠÍ, KDYŽ TRÁPÍ SE TÍM I DRUZÍ.
CHCI TVOU LÁSKU JEN PRO SEBE MÍT, NIKOMU JI NEDAT ANI NEPŮJČIT. CELÝ ŽIVOT JEN S NÍ ŽÍT, ZEMŘÍT S NÍ I DO NEBE S NÍ JÍT.
POSÍLÁM TI POLIBKY, JSOU JEN PLANÉ, AŽ SE OPĚT SHLEDÁME, DÁME SI TY PRAVÉ. NAŠE HESLO JE A BUDE, MILOVAT SE VŽDY A VŠUDE. O LÁSCE SE NEDÁ JEN PSÁT, LÁSKA SE MÁ DOKÁZAT.
SNAD TI TYHLE VERŠE ZVEDNOU NÁLADU, PRO TVŮJ ÚSMĚV NA TVÁŘI, POSÍLÁM TI JICH HROMADU.
ZNÁME SE JEN KRÁTCE, SNAD KVŮLI SÁZCE.
MÁM POCIT, ŽE TĚ DLOUHO ZNÁM A V DAVU VÍDÁVÁM.
VÍME O SOBĚ HODNĚ, JEN DÁVÁM POZOR, AŤ NEŠLÁPNU DO OHNĚ.
UŽ SE TĚŠÍM NA PRVNÍ SETKÁNÍ, SNAD TO NEBUDE JEN ZKLAMÁNÍ.
VŽDYŤ OD PRVNÍ CHVÍLE TĚ MILUJI A VŮBEC TOHO NELITUJI.
DOUFÁM, ŽE SE NÁM TO POVEDE, VŽDYŤ LÁSKA TOHO TOLIK DOVEDE.
BYL JSI MÁ NADĚJE, UMĚL SI MĚ ROZESMÁT, TEĎ SMUTNÁ JSEM A DNES BEZ ÚSMĚVU BUDU USÍNAT.
KDYŽ SE NA MĚ DÍVÁŠ, VÍM JAK MOC TĚ TO BOLÍ A V KLIDU ZŮSTAT, O TO MOC SNAŽIT SE MUSÍŠ.
PROČ SKONČIT TO MUSELO, PROČ SE MI OD TEBE NECHTĚLO, PROČ SI TO TAK RYCHLE VZDALA.
MILUJI TĚ, TY TO VÍŠ, MILUJI TĚ I KDYŽ SPÍŠ,
MILUJI TĚ V KAŽDÉ DOBĚ, I PŘESTOŽE SI MÉ SRDCE RANILA, PATŘÍ JENOM TOBĚ.
TAK JAKO ŘÁDKY BEZ PÍSMEN, TAK JAKO ZATOULANÝ SEN, TAK JAKO TOUHA ZLOMENÁ, TAK JAKO LÁSKA BEZ JMÉNA, TAK JAKO MRAKY BEZ NEBE, TAK CÍTÍM SE JÁ BEZ TEBE .
PROČ OSUD LIDSKÝCH SRDCÍ JE TAK VZDÁLENÝ, PROČ ŽIVOT JAKO KNIHA LEŽÍ PŘED NÁMI, PROČ TOLIK NESNÁZÍ NÁMI PROCHÁZÍ. PROČ LIDÉ SE SEJDOU A ZAS ROZCHÁZÍ.
JSI ANDĚL, CO NADĚJE MI DÁVÁ, JSI KVĚTINA, CO NIKDY NEUVADÁ. JSI SLUNCE, CO TAK HŘEJE, JSI SMÍŠEK, CO SE POŘÁD SMĚJE. JSI VÍNO, KTERÝM SE OPÍJÍM, JSI VĚJÍŘ, KTERÝM SE OVÍJÍM, JSI DENNÍ SVĚTLO I NOČNÍ SVIT, JSI MOTÝL, CO DO SRDCE MI NA VŽDY VLÍT, JSI TRÁPENÍ, JSI PLÁČ I SMÍCH, TAK PROSÍM UŽ NEBUĎ JEN VE SNECH MÝCH.
martens10 (1x)
Barcuskaa (1x) morgan07 (1x) Amores.perros1 (3x)
