Rozchod...   07.Březen 2008


To nejhorší co je v životě je rozchod, nevím jak bych se k tomu dál vyjadřovala, prostě je to tak.. když člověk někoho miluje a pak prostě jendou ráz na ráz ti dá někdo kopačky, tak je to hrozný...... v ten den, kdy mi dal kopačky, tak to bylo ještě krásný, ale věděla jsem, že to není ono, jelikož nebyl takovej, jako dřív... bylo to krásný a ještě ke všemu dost chumelilo, prostě to bylo hezký, zase jsme  se seděli spolu na lavičkách u Ježíška, a líbaly se, ale já věděla, žě něco nehraje... no a nakonec večer, mi přišla smska, že to už nenmá cenu, že bude lepší když budem jen kamarádi... kdyby jen to, ale on se za tu dobu mi vůbec neozval, a zprominutím na mě totálně sere... jako fakt že jo, prostě je to pěknej hajzlík.. ale to co bylo krásný a nezapomenu na to, zůstanou jen vzpomínky... Kubo, děkuju moc, i za to co jsi mi udělal, že jsi se ke mě zachoval tak hnusně, ale přeci nebudu tě do ničeho dál nutit... nechci být svině, kterázate ou pořád dolejzá, chci aby jsi byl šťastnej a já se taky pokouším být sťastná, jenom mě hodně zamrzelo, že jsi nemluvil pravdu, že jsi mi lhal s tím, že se se mnoupo vánocích budeš chcít vidět, ale co... jinak omlouvám se za takovovou přepadovku ze zadu, když jsme tebe a tvoje kamarády předbíhala na tom mostě, ale nemůžu za to, že jsem chvátala na vlak a vy jste se loudaly jako šneci... snad se někdy uvidíme a pokecáme, chtěla bych tě někdy jen tak vidět...  napsal/a: ata.885 11:29 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář