Rozchod....   26.Květen 2007


Poprvý v životě jsem se zamilovala do kluka, kterej mi dal kopačky... Fakt jsem ho  moc milovala, jelikož byl moc hodnej... ale já ho vlastně pořád miluju, jlikož na to co bylo nejde zapomenout... už začínám chápad mýho pořád nej.. kámoše, jak oon miloval svoji holku, když ona mu dala dopačky, on se s ní zase usmířil a bylo to ok, ale u mě teď dosst pochybuju, že by to bylo už někdy ok.. On se mnou chce být jenom kámoš, ale já to nechci,já ho fakt moc miluju.,. fakt moc... a chci ho zpátky...a nejvíc mě vadí, že je z Nepomuka, tak tím pádem ho vidím docela často... a skoro pokaždý co jsme byla já na hotelu, tak tam byl i on, a jako vědět, že stojí a třeba na mě kouká, tak to akt není pro mě moc dobrý... Já ho strašně moc miluju... Pokaždý, když ho vidím, tak si vzpoměnu na ty krásný chvilk co jsme byly spolu, jak krásně objímal, líbal a tak, a na to se jen tak nedá zapomenout a pokaždý, když ho vidím, tak si na to všechno vzpomenu a když pak jsem někde v usraní, tak se někdy i rozbrěčím, a to je pak moc špatný..
Na helium party jsem s ním měla menší rozhovor... on byl dost ožralej, tak pochybuju, že by si z toho  našeho rozhovoru něco pamatoval.. Myslím si, že kdybych si tam s ním dělala co jsem chtěla, tak by si to možná ani nepamatoval...  Klidně bych se tam s ním mohla líbat, ale neudělala jsem to, jenom když jsem pak odcházela, tak jsem mu dala pusu na tvář, nic víc... On tam už skoro spal, tak nevím jeslti si to pamatuje... Ale já ho mám fakt moc ráda... Já ho miluju.. Říkal mi, že si najdu ěnkho jinýho, že ho budu mít pak ráda, ale to se mu to říká, když já jsme do něj tak zamilovaná... To prostě nejde na nej zapomenout...Ach jo... Nikomu fakt nepřeju, aby měl takový rozchod, ale co se nadělá někdy to přeci musí přijít... No nic...  napsal/a: ata.885 18:29 | Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář