výčitky, myšlenky, zrady
Proč si to udělal? Proč ses za ní otočil a hledal u ní útěchu? Proč s ní trávíš více času a za mnou už nechodíš? Jsem ti dobrá jen na pár věcí viď - já naivka!! Stejně vím, že když si se mnou zase do toho padáš, zase tě stahuju do hlubiny mých očí a ty doufáš, že nastane změna. Změna někde uvnitř mého já, jsi tak naivní!!! Budu pořád stejná - možná.
Chybíš mi, ani to nevíš.. Toužím po tobě, jaká sny si s tebou plánuju. Jsem cvok, kamaráde. Nikdo mi už nepomůže, můžu křičet, šílet, zabít se, ale nic se nezmění. zmizíš mi z očí na dlouho dobu akdyž jsem vyléčená z chorobné nemoci jménem touha, jsi tu zpět, s úsměvem na tváři, jako by se nic nestalo. Taky že né, s tebou zapomenu na tu zlost po tvé ignoraci, zlost na tebe za tvé skutky o kterých se dovídám od lidí, jenž jejich pravá jména ani neznám. Od nich né od tebe, jak to? Čas důvěry vypršel, nastane doba zapomění...Ale budu cítit věci o kterých nemáš ani páru do konce svého rychlého časoběhu.
Vím, že si nezapomněl, jen to tlačíš na dno, aby se to propadlo a shnilo v pekle, ale já za to nemůžu a ty to víš, jsem jen člověk, i když zkažený tak stejně lidský jako ty!! Odsoudila jsem tě, né jednou. Ale tobě nedokážu říci, že pro mě si už jen ta troska, co se nesebere a zůstane v zapomnění. Nedokážu, není to lidskost kooukat ti do očí, a stále tajně doufat v nový začátek. Bez těch věcí, co nás táhli do tmy...
Chci abys byl šťastný, ale proč né se mnou? Aspoň s jednou mojí šílenou částí
NOVÝ PŘÍSPĚVEK | NASTAVENÍ |
babsiq
výčitky, myšlenky, zrady
Proč si to udělal? Proč ses za ní otočil a hledal u ní útěchu? Proč s ní trávíš více času a za mnou už nechodíš? Jsem ti dobrá jen na pár věcí viď - já naivka!! Stejně vím, že když si se mnou zase do toho padáš, zase tě stahuju do hlubiny mých očí a ty doufáš, že nastane změna. Změna někde uvnitř mého já, jsi tak naivní!!! Budu pořád stejná - možná.
Chybíš mi, ani to nevíš.. Toužím po tobě, jaká sny si s tebou plánuju. Jsem cvok, kamaráde. Nikdo mi už nepomůže, můžu křičet, šílet, zabít se, ale nic se nezmění. zmizíš mi z očí na dlouho dobu akdyž jsem vyléčená z chorobné nemoci jménem touha, jsi tu zpět, s úsměvem na tváři, jako by se nic nestalo. Taky že né, s tebou zapomenu na tu zlost po tvé ignoraci, zlost na tebe za tvé skutky o kterých se dovídám od lidí, jenž jejich pravá jména ani neznám. Od nich né od tebe, jak to? Čas důvěry vypršel, nastane doba zapomění...Ale budu cítit věci o kterých nemáš ani páru do konce svého rychlého časoběhu.
Vím, že si nezapomněl, jen to tlačíš na dno, aby se to propadlo a shnilo v pekle, ale já za to nemůžu a ty to víš, jsem jen člověk, i když zkažený tak stejně lidský jako ty!! Odsoudila jsem tě, né jednou. Ale tobě nedokážu říci, že pro mě si už jen ta troska, co se nesebere a zůstane v zapomnění. Nedokážu, není to lidskost kooukat ti do očí, a stále tajně doufat v nový začátek. Bez těch věcí, co nás táhli do tmy...
Chci abys byl šťastný, ale proč né se mnou? Aspoň s jednou mojí šílenou částí
Vloženo: 03.Březen 2008 v 12:31.
O autorovi
Koukni na můj profil
Poslední články
Archív
© 2006 babsiq | Blogger Templates by Gecko & Fly.
No part of the content or the blog may be reproduced without prior written permission.
Learn how to Make Money Online at GeckoandFly