Už neznám pravdu, jsem sám proti sobě proti všem..právě jsem poznal ty opravdový sračky, bojím se, že jestli se z toho ńevyspím, tak můžu prohlásit, že jsem se z toho zcvoknul!! Proto bojím se dnes zítřku.

Stala se zásadní věc. Sám jsem vycejtil, že stav mého myšlení, je už na tý úrovni osob, co pro mě už byli trosky. Právě jsem zažil na vlastní kůži, v čem oni se celou tu dobu plácají. Na začátku to člověk bere jako poznání harmonie s drogou, zkouší se různé způsoby, stále se objevují nové stavy. Odmala slýcháme, že to je nejhorší věc-brát drogy!! Já jsem poznal, že jenom myšlenka na drogu je nebezpečná. Celou tu dobu jsme si myslel, že realitu mám prokouklou, že vím, kdy mám dost. Občas si vzít a pak dát si  pauzu. V mém příběhu vždycky přišlo ještě něco horšího...

Právě tyhle poslední dny jsem se pohyboval v podsvětí týhle špíny. Špíny a svinstva, který jsou tak blízko všem. Zahrával jsem si. Osud mi to pěkně vostře naservíroval. Dostal jsem se už moc daleko, je to tak daleko, že nemůžu všechno sepsat. Mám z toho i strach. Příběhy lidí, co jim drogy vzali štěstí a svobodu, hlavně jim vzali osobnost...Nedá se o tom jen tak psát a nic v sobě necítit ještě, když jste je považovali za přátelé.

V posledních dnech jsem si mohl podepsat ortel. Je to až neuvěřitelný. Nábídka, jestli nechci výrobci omamných  a psychotromných látek prodávat jeho sračky (upřímně- cca 5minut jsem byl přesvědčenej že jo)

Další den zase muselo přijít něco, čím jsme se dostal nejspíš do tý konečný fáze- aspoň to tak cítím. Dostal jsem se k samotnýmu vzrodu tohodle svinstva, kterým je to tady zamořený.Člověk, který to nechce vidět, tak to nevidí, neřeší.Výroba se moc moc rozrůstá a lidí namočených v tom víc a víc lidi, který si k tomu ani neměli čuchnout. Lidi, na kterých jsem obdivoval, jak jsou dobrý ve svých zájmejch a pro který byla droga srabárna nebo jen věc z nudy.Už dávno vím, že je lehký začít fetovat, ale přestat už je víc než opak lehký...

Bál jsem se, že to nevydržím, chuť do breku, návaly milionů myšlenek na mozek, nechtěl jsem chodit, nehctěl jsme sedět, nechtěl jsem žít. Moje okolí mě vážně nestíhalo.Musel jsem chtít změnu. Jsem zase tady, tady, kde jsem si myslel, že to mám pod kontrolou jsem udělal zásadní věc, rozhudnutí, že už jsem poznal to, co jsem ani v životě poznat nechtěl. Seru na to!!

Jenže ono to nebylo a není tak jednoduchý. Moje tělo nestíhalo, mozek jel bez přestání, myšlenky na to nejhorší, psychickej a fyzickej stav byl daleko pod úrovni minima a přesto mi stále kolovala v krvi átka, která mě ničila. Právě v tenhle nejhorší okoamžik, v době, kdy jsem padal na kolena, tak to přišlo - POCIT VINY!! V ten okamžik jsem si uvědomil, že já jsem za účelem mého osobního poznání vtáhl ke dnu určitý lidi, přátelé, co chtěli jet v mých stopách, ale nepochopili, že tahle cesta je zavede k bráně pekel.

Vzal jsem to moc zhurta a jak říkám, přátele mě nepobírali.Nikdo ode mě nečekal, že já zrovna půjdu proti drogám, když celou tu dobu jdu jen pomocí drog.

TO BE CONTINUED....

Vloženo: 20.Srpen 2007 v 16:11.