My vampire
Přemýšlím...hodně. dívám se na bolestínský filmy, stejně hodně jako na ty krutý. Je ohromně svobodný si tady napsat cokoliv, protože si to nkdo nepřečte. snad. a nikdy.
Přestat dávat naděje někomu, o koho nestojím. finálně říct to "ne". mám dojem, že jsem začala úplně špatně a že to jde úplně někam..do háje? jako asi obvykle. jakoby mi tohle nesedělo. zapomněla jsem, jak moc velký jsem samotář a jak mi tohle místama i vyhovuje...jak už nic jinýho nechci. ani některé lidi. rozhodně ne takovou spoustu lidí.
POřád chc číst....jsem absolutně dychtivá po všech informacích, jako bych toho nevěděla nikdy dost. jakoby člověk vůbec někdy věděl dost....jen číst...a nasávat ty informace. Tři dny se teď drtit. říkat si, že příště to bude jinak. a používat infinitivy.
možná, že papír a tužka nejsou blbý nápady.
možná, že je to přesně to, co potřebuju. zaheslovat, schovat. nikdy přece nevíte, kdy vás někdo zabije...