Civilization 4- Colonization: Tohle je počin, nad kterým srdce každého správného milovníka strategiímusí zaplesat. Colonization je klasika, Civilizace ještě větší. Nejdevšak o spojení dvou principů, nýbrž o velmi věrný remake kolonizačníchhrátek, které nás před čtrnácti lety tolik bavily. Vypadá to, že s nimizase pěkných pár týdnů a měsíců strávíme.
Graficky hra sice není kdovíjak úžasná, obzvlášť když se rozhodnetepřiblížit kameru, ale kolem a kolem vypadá pěkně, prostředí pasuje,stejně jako modely jednotek. Výhodou je relativně nízká hardwarová náročnost.
Celkově je tak pro nás Kings Bounty příjemným překvapením, kterésice možná nevydrží tak dlouho jako libovolné Heroes of Might andMagic, ale boduje svou intenzitou a schopností zprostředkovat instantnízábavu.
Euro Truck Simulator: Tiráci budou jistě z této novékamionové simulace nadšeni. Euro Truck Simulator totiž pro ně budeideálním odpočinkovým projektem, který oproti své konkurenci žádnévýznamnější body neztrácí. Přesto ale pokud projedete několikrát trať Praha – Víděň, mohla by vámvadit do očí bijící stereotypnost co se silnic týče, ty se navícopakují i v jiných částech evropy, stejně jako jsou si města nezvyklepodobná. Dále hra vyžaduje opravdu dostatek trpělivosti, jinak půlhodinová cestaherním prostředím oceněná jen několika málo tisíci a následnýmodečtením pokut, pro vás bude trochu malou motivací vzhledem k vysokýmcenám. Než si pořídíte nové autoa postoupíte na vyšší level či si alespoň koupíte novou zemi, čeká vásopravdu těžká dřina – a to by nejspíše nebude každého bavit.
Everlight: Přestože jsem měl zpočátku chuť rozcupovat Everlight na maličkékousíčky za přílišnou podobnost se Simonem, neudělám to. Jedná seprostě o povedenou hru, která na svém předchůdci nijak neparazituje. Zahrstku peněz dostanete klasickou point’n’click adventuru, plnou humoru(i když leckdy jednoduššího) a logických hádanek.
LEGO Batman- Gotham City: Fanoušci LEGA a Batmana nejspíše neodejdou zklamaní. Tento pocit bymohl postihnout snad akorát hráče, kteří mají úspěšně za sebou všechnypředešlé tituly a jsou již konceptem lehce unaveni. Jinak opět fungujeona formula skvělé a snadno naučitelné hratelnosti ve spojení spopulárním tématem, díky níž patří podobné projekty k toliko oblíbeným.Přivřít oko ale musíte nad stále opakujícími se chybami v čele skamerou, umělou inteligencí.
Ozývaly se však i další, hůře rozlišitelné pokřiky v našímateřštině. Celkově jsem měl pocit, že se atmosféra na stadionu oživila– v ochozech to více hučí. Jinak zvuky zůstaly při starém, kromě toho, že se oproti loňsku zlepšil výběr hudby.
Tímse dostáváme k závěru. Mě osobně Pro Evolution Soccer ani letosnezklamal. Přišel s novým módem „hry za sebe“ a koho by to nezajímalo,tak může opět strávit dlouhý čas u klasiky v podobě Master League, vekterém se chopíme libovolného týmu a uděláme z něj světovou extratřídu,pokud jí již není.
Na druhou stranu toho hra mohla oproti loňsku přinést trochu více auž konečně doladit neúplné licence. Pokud bych však měl vybratletošního krále fotbalových her, tak to bude s přehledem PES.Ovšem užmu FIFA začíná dýchat na záda, a pokud si vývojáři z EA Sports udržíletos nasazený trend i do příštího ročníku, tak se můžeme těšit napořádný souboj.
Brothers in Arms: Hell’s Highway: Brothers in Arms: Hell’s Highway je povedená střílečka,důstojně navazující na své předchůdce, ale tak nějak jsem měl celoudobu pocit, že nám vývojáři naslibovali přeci jen o něco víc, než jendalší arkádovou střílečku s pár vychytávkami okolo.
I přesto jsem se u ní ale královsky bavil, nuda senedostavila ani jednou a body k dobru přidávám i za slušnou herní dobu.Milovníci série, případně všech podobných akcí, s tímto titulem určitěnešlápnou do ee.
X3: Terran Conflict:Podobných titulů je dnes příliš málo.Navíc, když má poměrně slušnou historii předchůdců. Ovšem X3 Terran Conflict je skvěle vypadající hrou.
Odkazy a články jsou převzaty neodpovídam za ně!!!
Quantum of Solace: Quantum of Solace rozhodně není špatnou hrou. Jde o nadprůměrnoustřílečku, která ale v žánru ničím nevyčnívá, a to by se od adaptacebondovky přece jen čekalo. Kde jsou všechny ty vychytávky, odvázanéscény apod.? Tady najdete v podstatě jen šesti až sedmihodinovou dávkustřílení, které paradoxně působí místy zastarale, nikoliv moderně jakoJames Bond.
Dead Space není titulem, který by přinášel něco nového. Naopak se inspiruje u konkurenčních survival hororů, jako například Resident Evilu či Silent Hillu a vycítíte tu i filmovéprvky z Vetřelce, Věci nebo Horizontu událostí. To jsou všechno legendya snaha Electronic Arts naštěstí nepřipomíná dort pejska a kočičky,nýbrž skutečně propracovaný a na žánrové poměry dlouhý (15-20 hodin)akční titul, u kterého se budete bát.
Techno - styly, producenti, labely Stejně jako house i techno vzniklo v Americe. Již téměř před dvacetilety, tam experimentovalo pár lidí se zvuky, které pochytily od skupinjako např. Cabaret Voltaire, Kraftwerk a jiných, aby vyvinuli svojívlastní vizi hudby. Mezi tyto první pionýry techna a vůbec tanečníhudby patřili například Derrick May, Juan Atkins, Kevin Saunderson nebou nás velice známý a velmi populární Jeff Mills. Hlavní dění tanečníhudby v Americe probíhalo ve dvou městech, v Chicagu a Detroitu.Chicago bylo zasvěceno houseu, Detroit naopak technu. Jenže od té dobyuplynula už spousta vody a mezitím se hlavní dění nejen techna alevlastně celé taneční hudby přesunulo do Evropy.Meccou evropské taneční,a dalo by se říct i světové scény se stala Velká Británie. Ano ve VelkéBritánii před nějakými deseti lety začaly vznikat první kluby hlavně setam začaly pořádat první parties pod širým nebem, které se v poslednídobě rozšířily do celé Evropy a staly se velkým hitem a možná i módnízáležitostí. V Británii se začala na povrch drát první jména techna,aby se z nich posléze staly uznávaní a respektovaní producenti.
Mezijedny z prvních patří Luke Slater, Dave Clarke nebo Anthony Child (akaSurgeon). Tito producenti a spousta dalších vydávali pod spoustypseudonymy na mnoha labelech, například Luke Slater používal pseudonymyPlanetary Assault System (doposud funkční), Morganistic, Clementine,nebo 7th Plain.Techno ovšem v Británii nebylo nikdy hlavním proudem, ato ani v taneční hudbě. Spousta významných producentů se od technaodklonila ke komerčnějším stylům hudby. Typickým příkladem toho byl aje Carl Cox, zprvu vynikající techno dj, který se v poslední dobězabývá spíše masovými akcemi a hraje prodejnější hudbu než dříve. Alepřestože techno není v Británii No. 1, tak tam vzniká spoustanejrůznějších projektů, a dalo by se říci i stejné množství zajímavýchlabelů. Jeden z nejvýznamějších labelů a to nejen co se techna týče jesublabel velkého vydavatelství Mute, které má pod svými křídly takovésuperhvězdy jako Depeche Mode nebo Neill Young. Tento label se jmenujeNovaMute a desky u něj vydávají takové veličiny, mezi které patří LukeSlater, Richie Hawtin (Plastikman), Steve Stoll, Jochem Paap (Speedy J)nebo Darren Price. Dříve u tohoto labelu vydávali u nás velice známí apopulární Space DJz.Mezi další významné anglické labely patříDownwards. Downwards oproti NovaMute vydává trošku tvrdší a syrovějšíhudbu, příkladem můžou být některé počiny Anthony Childa (Surgeon),Petera Suttona (Female) nebo Karla O'Connora (Regis). V poslední dobězačíná být trendem, že téměř každý významější producent vydává na svémvlastním labelu. Slavní The Advent mají Kombination Research, SurgeonCounterbalance, Inigo Kennedy Assymetric, Marco Lenzi Molecular.
Jedobře, že i my v Čechách (a samozřejmě i na Moravě), máme možnostpoznat rozmanitost a kvalitu britské scény. Vždyť jenom za loňský aletošní rok k nám zavítali téměř všichni co v technu něco znamenají.Luke Slater zde byl loni dokonce dvakrát (v únoru Roxy, kde hrál live av červenci set na Mácháči). Byli zde i Space DJz (nejdříve JamieBissmire se svým rychlým setem na Cosmic Tripu a následně jako SpaceDJz na Summer Of Love), Inigo Kennedy, Surgeon, Steve Bicknell, naSlovensku byli i Regis a Female, v březnu v Roxy Craig Walsh, v srpnu vBrně Darren Price. No a začátek letošního roku byl na britské dje takébohatý. Opět v Praze Steve Bicknell, Brno James Ruskin (měl přijet iRegis), a na party Mega v Roxy Dave Clarke. A to nás největší náložteprvé čeká. Na květen je naplánovaný příjezd Space DJz a i s Regisemse tak trochu počítá.
Techno - Německo
Další, dalo by se říci neméně významná scéna, se formovala v minulýchletech také v Německu. Německo, na rozdíl od Anglie, si prošlo obdobímhardcore a gabber techna. Tedy ne, že by se v Anglii tato hudba vůbecnehrála, ale nikdy tam nebyla zdaleka tak populární jako v Německu neboHolandsku. Tuto hudbu charakterizovali beaty nad 180 BPM a ostré ařezavé zvuky. Raději ani nebudu připomínat její komerčnějšíalternativu, která byla nazvána happy hardcore. Ovšem techno v takovépodobě jak ho známe dnes se začalo formovat již dlouho před érouhardcore. "Rodičmi" neměckého techna bych nazval tři jména. Westbam,Sven Väth a Hardfloor. Začnu od konce tedy s Hardfloor. Hardfloor jevlastně projekt dvou lidí: DJe Olivera Bondzia a producenta RamonaZenklera. Tito dva maníci se sešli někdy v 91. a hned v tomto rocevydali svoji první desku, která se jmenovala Let The Bass Go. Ovšemnejvětším hitem Hardfloor byla dnes již kultovní Acperience, která odté doby vyšla v desítkách remixů. O Hardfloor se říka, že jako jedni zprvních použili a prosadili zvuk dnes již zastaralého, ale mezielektronickými hudebníky proslaveného Rolandu TB 303. Hardfloor bohuželpatří mezi poslední legendy techna, které jsme u nás dosud nemělimožnost slyšet, ale já doufám, že se tato šance ještě někdy naskytne.
Dalším vřadě "nesmrtelných" je Sven Väth. Bohužel ani Sven Väth u nás dosudnikdy nehrál i když to má vlastně za humny. Něco se šušká o letošku...uvidíme! Kariéra Svena Vätha začala dávno předtím, než se začalo mluvito technu. Prvním počinem Vätha, který se úzce dotýkal taneční scénybylo otevření velice slavného klubu Omen v roce 1988. Dnes již bohuželtento klub neexistuje, ale dodnes se o něm mluvím jako o jednom znejdůležitějších v historii taneční hudby. Ale otevřením tohoto klubuVäthova kariéra neskončila, spíše naopak. Jeho dalším projektem bylozaložení také věhlasného labelu Eye Q, kde se konečně pustil do tvořenía vydávání své vlastní hudby. No a stvořil toho velice dost a většinajeho projektů byla velice, velice kvalitních. Mezi nejznámější patříalba The Harlequin, The Robot..., Accident In paradise nebo třeba vpředminulém roce vydané album Contact. Myslím, že od Svena Vätha sedočkáme ještě spousty velice kvalitní hudby. A posledním, ne však méněvýznamným, v řadě je Westbam. Na rozdíl od Hardfloor a Svena Vätha, zdejiž parkrát zahrál, i když jeho poslední vystoupení bylo tuším jižnejméně dva roky zpátky. Westbam, vlastním jménem Maxmiliam Lenz začals hudbou již někdy v polovině osmdesátých let. Jeho velkým prvním hitemse stal singl Monkey Say, Monkey Do. Od té doby vydal spousty singlů apár alb, mezi nejvýznamější patří například Bam bam bam. Vedle vlastníhudby měl ještě pár dalších projektů. Ke každoroční párty MayDayvydával s mnoha dalšími umělci na Mayday vystupujícími "hymnu" tétomegaakce. Název projektu byl Members of Mayday (v roce 1995 vyšlodokonce i album nazvané Members Only).
Dalšímvýznamným počinem multiaktivního Westbama bylo založení labelu LowSpirit na kterém vydávaly i další německé hvězdy - z mnoha uvedu třebaMarushu. Bohužel tento label se stal později dost komerčním. AleWestbam, Hardfloor a Sven Väth nejsou ty jediní, kteří hrají v Německutechno. V poslední době se vynořila spousta nových (a nutno podotknout,že i velmi kvalitních) producentů. Mezi jinými to byli např. Pacou,Heiko Laux, Johannes Heil, nebo Chris Liebing. A právě Johannes Heil aChris Liebing patří v současné době v Německu k nejaktivnějším. ChrisLiebing se velice dlouhou dobu pohyboval kolem jedinečného rádiaEvosonic (dnes již bohužel nevysílá) a tímto rádiem propagoval technopo celé Evropě. Stejně jako v Británii i v Německu vznikla v poslednídobě spousta zajímavých labelů. Zmiňovaný Chris Liebing založil vlastníCL Recordings, Johannes Heil a Heiko Laux vydávají u Kanzleramt. Ovšemvedle dříve zmíněných (dnes už bohužel nefungujících) Harthouse jenejdůležitější label v Německu (a možná i v celé Evropě) berlínskýTresor. Na tomto labelu vydávali skoro všichni co ve světě techna něcoznamenají. Jeff Mills, The Advent, Surgeon, Blake Baxter, Juan Atkins,Cristian Vogel, Joey Beltram, James Ruskin a spousta dalších. Linky:http://www.tresorberlin.de/http://www.westbam.de/http://www.sven-vaeth.de/http://www.harthouse.com/http://www.hardfloor.de/http://www.techno.de/
Techno - styly, producenti, labely - Švédsko Již ve třetím pokračování našeho seriálu o technu se podíváme do dalšívelmoci s technem - do Švédska. V Anglii jsme mohli jako pionýry technazmínit třeba Luke Slatera, Dave Clarka nebo The Advent, v Německu jsmevyzdvihli Westbama, Svena Vätha a Hardfloor, ale ve Švédsku je zaosobu, která všechno dění okolo techna rozpoutala, možno označit pouzejednoho člověka, a to Cariho Lekebusche.
CariLekebusch, dnes již devětadvacetiletý, se narodil a vlastně celý svůjživot prožil v hlavním městě Švédska Stockholmu. Stockholm je ale takéhlavním městem tzv. švédského zvuku. Tento zvuk vedle Cariho Lekebuschevytvářeli lidé okolo labelu Planet Rhytm, producenti Adam Beyer, Lenk adalší. Ale právě Cari Lekebusch je člověkem, který se nejvíc zasloužilo to, že dnes má Švédsko ve světě techna tak dobré jméno. Cari je známjako jeden z nejaktivnějších lidí, co se taneční scény týče. V současnédobě je možné najít po světě více než stovku jeho desek, které vydalnejen pod svým jménem, ale také pod nejrůznějšími pseudonymy. Jehodesky ale nejsou jenom našláplé, ostré techno, ale je možno ho poznatjako house nebo hiphop producenta. A house nebo hiphop desky jsou uposluchačů těchto stylů stejně uznávány a oblíbeny, jako techno deskymezi techno dji a fanoušky.
Cari Lekebusch stejně jako většina techno umělců založil několik zajímavých labelů. Mezi tyto labely patří například H-Production (dříve znamé pod názvem Hybrid), Grundtakt, Audio Pollution, Direkt nebo Djupt. Jeho desky ovšem vyšly i pod jinými světoznámými labely: Primevil, Drumcode, Loop, Planet Rhytm nebo třeba Svek.
Dalším, velice zajímavým jménem ze Švédska, je neméně známý a slavný dja producent Adam Beyer. Začínal stejně jako Cari ve Stockholmu a takyjako Cari působil v Planet Rhytm. Ovšem to co ho proslavilo byl labelDrumcode, jehož je Adam majitelem. Ve stejné době vzniká i label CodeRed, který je vlastně sublabelem Drumcode. Prvním počinem na Drumcodebyla Adamova spoluprace s dalším švédským producentem, který si necháváříkat Lenk. Remixy na Drumcode 001 přispěl i Luke Slater pod svýmpseudonymem Planetary Assault System. Ale Adam není jediným producent,který na Drumcode vydává. Na DC vydali svoje placky třebas i CariLekebusch, Gaetano Parisio, Oliver Ho, nebo projekt RND Technologies. Vsoučasné době se počet drumcoudů pohybuje už někde za dvacítkou.
Ale zpátky k Adamovi. Jeho hudba se vyznačuje tím, že se jedná převážněo různě zkreslené a upravované zvuky bubnů. Možná i proto spousta jehodesek patří již dnes mezi kultovní a hrané snad na tisících parties pocelém světě.
Ale Adam Beyer a Cari Lekebusch nejsou jediní, kteří ve Švédsku, jakse říká, kují ocel. Dalším neméně známým techno-manem je Thomas Krome.A stejně jako Adam nebo Cari i on má svůj vlastní label. Jmenuje seCorb a stejně jako na ostatních není Krome jediný, kdo na něm vydává.Dalším poměrně známým jménem (hlavně v poslední době) je další mladýŠvéd, který si nechá říkat Hardcell. Je typickým multiaktivnímproducentem, který chrlí jednu desku za druhou (jenom za poslední měsíctři). Mezi další slibné producenty patří dále Henrik B., Slobodan,Johan Bacto, Patrik Skoog, Hakan Lidbo nebo třebas Samuel L. Session.No a málem bych zapoměl na u nás poměrně známého Joela Mulla.
Švédská scéna je u nás poměrně známá a oblíbená. Většina z jmen, kteréjsem zde uvedl u nás již jednou nebo i vícekrát vystupovala. CariLekebusch na loňském Open Air Field, Adam Beyer taktéž loni na jaře vBrně na Orion Hall, Thomas Krome pro změnu na letošním jarním OrionHall, Joel Mull tuším předloni v zimě, Hardcell letos ve Švojšicíchatd. atd. No řekl bych, že je u nás švédská scéna takříkajíc v módě.
Ještějednou zmíním Cariho Lekebusche. Zaslechl jsem, že snad letos na podzim(po předem avízovaném, ale nakonec odřeknutém vystoupení na Máchači) byměl snad přijet. Myslím, že byste si ho neměli nechat ujít (já tedaurčitě nenechám), protože určitě patří mezi to nejlepší co nejenšvédská, ale myslím i světová techno scéna nabízí a věřím, že pokudpřijede tak určitě předvede to nejlepší co v něm je - a nezklame.
Jedna věc je hudba, která se ve Švédsku dělá a druhá je, kde a jak sehraje. A věřte, že toto není ve Švédsku vůbec ale vůbec dobré. Otakovém množství parties, které se odehrávají každý víkend u nás si tammůžou nechat tak akorát zdát. To co u nas proběhne za týden (a když jelepší víkend) tak ve Švédsku mají možná za celý měsíc. Je zajímavé, žečím lepší muzika se v dané zemi dělá, tak tím méně se tam hraje.Stejným příkladem může být i Anglie, kde aby našinec techno party slucernou hledal :)).
Zeptal jsem se na místní scénu jednoho prostého technaře ze Stockholmu. Odpoveď byla více než zajímavá: Myslíš"skoro neexistující švédskou scénu"? No, takže Švédsko má mnohoskvělých producentů. Mnoho z nich je v zahraničí mnohem známější, nežzde ve Švédsku. Třeba takový Hardcell.. jistě, znají ho i místní lidé,kteří rádi poslouchají techno. Ale jeho vinyly se prodávají stokrátlépe v zahraničí než zde. Hardcella také málokdy uslyšíte v místnímklubu čii na párty. Když už jsme narazily na ty kluby - je jich tupramálo. Ve Stockholmu, hlavní město Švédska kde žiji, existujetakzvaná "rave kommissionen". Tito lidé pracují pro vládu a jedná se ospeciální policejní jednotku, která své síly koncentruje na kluby anapříklad užívání drog v nich. A právě tito lidé zde hodně ztěžují růstscény. Ukončují parties, a vyhrožují majitelům klubů, že jim zabavíjejich povolení k prodeji alkoholu a podobně. A to protože se u nichhraje techno. Je to tu na hovno. A proto ve Švédsku nejsou žádné velké,známe kluby. A proto je tu techno scéna spíš v kolíbce. Začíná mi ztoho být zle... ;)
Věřím,že budeme mít ještě mnoho možností se se Sweden techno music ještěmnohokrát seznámit, a to jak prostřednictvím djských mixů tak iprostřednictvím vinylů, které se k nám v hojném množství vozí. Jáosobně bych kromě Cariho Lekebusche ještě velice rád slyšel Adama "TheDrum" Beyera.
Životopis: Jméno: Natalie Příjmení: Horler Státní přislušnost: Německo Datum narození: 23. srpna 1981 Místo narození: Bonn (Německo) Zvláštnosti: Byla vychovávána anglickým způsobem, její písně jsou nejpopulárnější především v Americe
Biografie:Cascada (CAS-CAH-DA) je ostrou nezadržitelností v amerických hitparádách s jejím singlem "Everytime We Touch” ze stejnojmeného debitového alba. S tímto agresivním a energickýmtanečním-pop beatem. Cascádin dramatický a vášnívý hlas přidal skvělýlesk celku vedle Djejů a producerů (Dj Manian a Yanou, kteří poskytujíhudební pozadí). "Everytime We Touch”zapůsobil celostátně na CHR/popové rádiové stanici, to znamenalovzestup nahoru v jejich playlistu (obvykle však taneční písně vysílanéna tomto rádiu zaznaménávají velký pád dolů). Přineslo to velký dopad ina všechna rapová a R´n´B rádia, včetně všech hudební posluchačů. "Myslím si že je úžasné, jak jsou tyhle písně populární hlavně v Americe" říká Němka s anglickým původem Cascada. "Jevelkolepé jak to lidi spojuje. Zdá se, že se ztotožnili se slovy písnía cítí tyto písně stejně jako já. Představuji si anglickou mluvu jakovýhodu pro opravdu srozumitelná slova, je to podle mě i snadnějšízpívat! Ale nemůžu opravdu vysvětlit jak moc tyto songy přinášíameričanům potěšení. Jen vím, že toho miluju každou minutu!" ProducentiYanou a Manian si první všimli písně, originální od skotské zpěvačkyMaggie Reilly a rozhodli se, že ji předělají. Vzali refrén ale změniliverzi a Cascada opravdu zosobnostnila tuto skladbu její hlasovouinterpretací. Cacada, vlastním jménem Natalie Horler, narozená 23.srpna 1981 v Bonnu (Německo) s Anglickým původem. Takže pro vysvětlenou"Jakse moji rodiče byli přestěhování z Anglie do Německa rok dříve,vyrostla jsem sťastně s nimi a svými dvěma sestrami a měla velmianglické dětství. Moje matka Christine je učitelkou cizích jazyků. Můjotec David je Jazzový hudebník s WDR Big Band v Cologni. Ano samozřejmějsem po něm zdědila svoji vášeň pro hudbu....
