20.Květen 2008, napsal blogerka v 07:01 ... příběhy
"Nevím, jestli by to bylo správné,nechci Tě celou noc otravovat... A navíc, pustí Tě rodiče?" "S tím si hlavu nedělej... Otravovat mě nebudeš, kdybych nechtěl, tak u Tebe nebudu." "Tak dobře.." Zvedneš mě, a přesuneš k zábradlí, ať tam na Tebe počkám. Za chvilku si zase zpátky. Pomůžeš mi vstát, ale mi se ještě pořád podlamujou nohy, a tak se o Tebe musím opřít, abych vůbec mohla trochu chodit. Když mě vedeš domů, mlčíme. Jsme už u vrátek, a já hledám v kapse klíče. Zase se mi zatmí před očima, a Ty mě chytíš do své pevné náruče. Za chvilku se proberu, a divím se tomu, proč mě držíš. "Omdlela jsi.." Potichu si zamumlám: "To asi štěstím, že sem s Tebou." Ale Ty neštěstí nic neslyšíš, protože kdyby si slyšel, asi by si šel domů, a se mnou nezůstal. Jen co najdu správný klíč, odemknu. Jdeme po chodníku, a naproti nám cupká náš pejsek. Tou rukou, kterou máš volnou ho pohladíš, a jdeme až ke dveřím. Klíče už mám v ruce, takže odemknu za chvilku. Vejdeme do chodby, já si okamžitě sednu na zem, a Ty najdeš vypínač (kupodivu si pamatuješ, kde je..). Zavřeš za námi dveře, sundáš mi boty, protože já na to po dnešním dvojím omdlení nemám dost sil, a jdeš se mnou do mého pokoje. Chcu si jít lehnout oblečená, ale Ty mi najdeš pyžamo, a odejdeš do kuchyně, abych se mohla převléct. Posbírám zbytky svých sil, stáhnu ze sebe špinavé věci, a obleču si pyžamo, které se skládá z Tvého trička, a kalhot. Přijdeš zpátky, a udiveně se na své bývalé tričko zadíváš. "Ty v něm spíš?" "Jo, a zdají se mi v něm samé škaredé sny, jsou asi tak škaredé jako Ty.." "Aha. Tak to se ti divím, že to vydržíš...." "Vydržím, a celkem ráda..." Únavou se mi začínají klížit oči, ale ještě se Tě stihnu zeptat, jestli jakože míníš být celou noc vzhůru... "Nevím, podle toho, jak ti bude."

Pokračování příště
 
Komentáře (1):


V 21.05.2008 18:31:58, Misutek_03

tak teda čéče .. to se Ti zase jednou něco povedlo ;) je to super už se těším na pokráčko ..