"Aha, tak dobrou noc." Než usnu, ještě se podívám na Tebe, sice Tě vidím jenom jako černý stín, ale to že tu si mi dodává pocit bezpečí. Asi kolem půlnoci se probudím, a Ty ležíš na zemi jenom v tričku a trenýrkách a spíš. Nikdy sem Tě spát neviděla, ale teď už vím, že si ve spánku snad ještě hezčí a roztomilejší než ve skutečnosti. Chce se mi na záchod, tak se zvednu, a pokouším se Tě obejít tak, ať na Tebe nešlápnu. Povedlo se mi to, ale Ty ses stejně probudil. A hned se začneš starat, jak mi je. "Ahojky. Tak jak je?" "Už celkem dobře, zrovna jdu na wc, tak mě na chvilku omluv..." "Jasně, ale vrať se zpátky." Mám chuť říct "K Tobě se vracím ráda", ale radši si to jenom pomyslím. Když přijdu ze záchodu, ležíš v mé posteli a předstíráš spánek. Zkouším Tě "probudit", ale Ty se ani nehneš, tak si lehnu na zem. "Kde to ležíš?!? Jak to, že nejsi v posteli?!?" "Tam už je plno, tak se tam nebudu cpát..." Přisuneš se co nejblíž ke stěně, a s krásným úsměvem mi zdělíš, že je tam místa dost. Chvilku zaváhám, ale nakonec tam vlezu, protože na zemi je mi celkem zima. Ležím od Tebe co nejdál, ale Ty se ke mě přisuneš a obejmeš mě. Málem spadnu z postele, protože jsem ležela opravdu na kraji, ale Ty mě přitáhneš zpátky do prostředka postele. Než usnu, ještě si chvilku povídáme, zase vyrukuješ o otázkou, ne kterou je jasná odpověď. "Jak se cítíš?" Tentokrát Ti už odpovím pravdivě. "Dobře, protože jsi tady se mnou..." "A mohlo by ti být ještě líp?" Nechápu, kam těma otázkama míříš, ale přesto Ti odpovím. "Mohlo, ale jenom malinko.." "A bude to teď?" Nakloníš se ke mně, a dáš mi pusu. "Nebylo, ta pusa byla příliš krátká." "Tak já to vylepším...." Začneme se líbat, a já jsem v sedmém nebi.


Pokračování příště