Bylo mi s Tebou krásně,
ale teďka už jsi pryč..
Teď můžu jenom skládat básně..
A po Tobě zbyl jenom rýč..

Rýč,kterým sem Tě zakopala
do hlubin svého srdce..
Však ta představa, vůbec není malá,
jak šli jsme ruku v ruce..

Bylo mi s Tebou krásně,
však teďka je mi líp..
Proč skládám tyto básně,
když Ty nechceš je číst?

Už na to nemám síly,
těch básní o Tobě je dost..
Stejné city se teď ve mě probudily..
Ale chodím teď přes jiný most..

Most úplné důvěry
a možná nepříjemné upřímnosti..
Snad bude to teď bez "nevěry"
a následných srdečních nepříjemností..

Bude tohle má poslední báseň o Tobě?
Kdo ví... Až červi v hrobě mi za hodně let odpoví...