Vychutnávat ho plnými doušky
a nikdy ho nemít dost.
Stát před splněním důležité zkoušky
a zapískat si pro radost.

Vytáhnout si  papíry
a připravit si tužku.
Kouknout se až do díry,
a někomu rozbít držku.

Komu tak tu bombu dát?
Koho nemám ráda?
Bude se mi příště zdát,
že mi hlídá záda?

No tak ať, tak jdi si,
nemusíš furt u mě stát.
Bude to jak kdysi,
ať je tu se mnou ten, kdo má mě rád.
A ten, kdo ne
ať odejde.

A zmizí všechno trápení,
bolest, průšvihy, trampoty.
A vše se v kvítí promění,
jen když se mnou budeš ty.

Zakoukat se do tvých očí
a opětovat líbání.
Svět se najednou točí
a ty mi říkáš má paní.

Chci ukojit svou touhu,
však nemám nikdy dost.
Když naložím se v louhu,
tak přejdu jenom most.
Most ze světa živých,
však na to nemám právo...