06.Říjen 2019,21:35

Reklamní banner se na internetu používá jako videospot v televizi. Je to reklamní medium, které umožňuje zadavatelům plnohodnotně odprezentovat nové produkty, či služby přímo na Vašem monitoru. Reklamní bannery se vyskytují ve formátech JPG, GIF a dříve se používal i Flash, od kterého se v posledních letech upustilo a již se v reklamě nepoužívá.

Ačkoli bannery jsou nejčastěji statickými či dynamickými reklamami, v poslední době získávají na popularitě i tzv. rich media, která kombinují relativně složité prvky jako video, zvuk a dokáží se různě rozbalovat, zvětšovat apod. I klasický, jednoduchý statický banner však často stačí ke splnění cíle.

<script src="https://ssp.imedia.cz/static/js/ssp.js"></script>

V tomto článku není podstatné uvádět přesné rozměry proužkových reklam. Na každém serveru se to totiž liší. Stále dochází k vývoji na trhu a vznikají stále nové formáty, kterými se inzerenti snaží zaujmout své potenciální či stávající zákazníky.

Na webech se již nějakou dobu objevují další typy reklamy, podobné bannerům. Jsou to různé hypoteční kalkulačky, srovnávače či interaktivní splátkové kalendáře. Bannerová reklama a její role Bannerová reklama má především cíl informační, vzdělávací (moderně se mu říká edukační, mně se ale víc líbí výraz český) nebo připomínací (ideální je např. remarketing). Bannery mají nezastupitelný význam při budování značky. A to především tehdy, pokud se zobrazuje relevantní sdělení relevantní cílové skupině. Například: z logiky věci vyplývá, že pokud se na stránce motoristického týdeníku objevuje bannerová reklama na čokoládový dort, nepůjde s nejvyšší pravděpodobností o moc dobře zacílenou reklamu. Naopak – pokud na motoristických stránkách bude zobrazena např. reklama na motorový olej nebo na povinné ručení, pak už je relevance a pravděpodobný účinek mnohem vyšší. Bannerová slepota? Nikoli nutně Již na konci devadesátých let byly publikovány práce, které upozorňovaly na tzv. bannerovou slepotu, tj. v podstatě nevnímání bannerů (a tedy reklamního sdělení) ze strany návštěvníků mezi ostatním obsahem webové stránky. Praxe však ukazuje, že bannery mají jako nositelé zprávy rozhodně co říci. Pokud se kampaň dobře zvládne, přináší vynikající výsledky zejména při budování značky a šíření povědomí nebo jako prvek, který dokáže přimět lidi k návratu na web, kde již byli (remarketing).

 
vložil: blogoviny
Permalink ¤
12.Srpen 2019,10:15

Při brouzdání vodami virtuálních lidí a příspěvků na sociálních sítích jsem narazila na týpka, který mne prostě docela zaujal. Pár věcí si vybavím:

byl mírně zábavný, vlastnil slušný nadhled, nebyl vůbec hloupý a už vůbec ne prudký v reakcích v diskusích, které často přímo vybízely k nekonečnému hádání se a nikam nevedoucí výměně zhola zbytečných názorů. 

 Z jeho příspěvků bylo jasné, že přemýšlí více než ostatní a reaguje jinak - s rozmyslem.  Jeho vyjadřování bylo také bezchybné - ať gramaticky, tak i obsahově. Zaujalo mne to. Toto dnes opravdu není běžné. 

Občas jsme si s chlapíkem napsali pár slov, okomentovali příspěvky na zdi, vyměnili pohled na svět či konkrétní situaci. Mezi slovy a řádky z něj vypadlo, že vlastně tak trochu píše - hodně do šuplíku, trošičku pro lidi. Nedalo mi to a pár povídek jsem na blogu idnesu nasála a musím říci - líbí se mi. Tak proč se nepodělit i s vámi ostatními. 

Jeden z krásně neotřelých pohledů na svět v povídce s názvem DVEŘE:

Jako děti jsme poznaly, že příčina „rozbité okno“ má za následek „výprask.“ Bylo to stručné, jasné, přehledné. Fascinovaly nás věci, jako zkamenělý strom, propadlý dům, nebo nakloněná pouliční lampa. Nezajímalo nás co bude zítra, s výjimkou toho, aby dárky, které jsme si vyrovnali na Štědrý večer před usnutím vedle postýlky, do rána nezmizely.

V průběhu dospívání se svět začal stávat čím dál složitějším. Sice jsme se těšili, jak budeme zažívat všechny ty úžasný dospělácký benefity, jako nechodit do školy, nemuset poslouchat, mít vlastní peníze, za který si koupíme co nás napadne, že nebudeme muset s košem, a s holkou, která bude jednom naše, se budeme milovat kdy si vzpomeneme.

Jenže, on nakonec zůstal jenom chaos. Jak říkal náš učitel na střední, ......

no a více se dočtete už u něj - zde v příběhu DVEŘE.

Přeji pěkné čtení

 
vložil: blogoviny
Permalink ¤ 0 komentářů