Příběh, který napsal sám život
Toto je pravdivý příbeh který napsal sám život.
Bengoro, rázny básnik,
Měla osmnact roků napustil ju cigán, on jen sedmnáct, nebyla to žadna velká výhra,
byl těžký komunizmus, doba byla jiná v tom čase splodili oni dva pěkného syna, všeci byli v piči proč cigán, koho vina, aji když byl úspešný hudebník, pro lidí byl špina.
Rodiče proto svoji dcéru vyhodili z domu, styděli sa za ňi, rázně byli proti tomu, ona mladý človek, neměla jít zrazu komu, byla těhotná a kdo sa bude starat o ňu.
Děcko bylo na ceste budoucnost čistá stoka,
byla svadba, rozvedli se oni do půl roka. Cigán sa jebal a podvádzal jak se jen dalo, děvče dostavalo bitky a děcko jen hledělo. Zkončilo to přesne jak se předpovídalo. Malý cigán se stěhuje, nevi co se stalo. Děvče k rodičum se vrátilo už natrvalo. U dědka začal nový život malý rumun garo. V rodině byli všichni ticho že to stroskotalo,
„Je to kurva“ to se o ní venku povídalo. Byla silná aji když byla mladá, rozvedená, komunisti jí házeli polená pod kolená. Rana sa hojila, no byla stále otevřená. Nevěrí v lásku která v něj už byla znetvořená.
Malinký syn je pro ni všecko ona jde dále.
Miluje ho najvíc na světe a dáva naděj, PŘEKRAČOVAT BEZ PROBLÉMU KAŽDÝ VELKÝ ZÁVĚJ. Fóbie ze zklamání stále přetrvá v něj.
Ref: (2x)
Toto je příběh který napsal jen sám život, osud sa nemaže a poptává se pravě milo. Můžeš jen doufat aby se to všecko napravilo, cestu ke štěstí porazíš jen svojí vůlí a silou.
Čas plyne rýchle malý cigy starší o pět roků, žije bez tati, čaká ho ješte hodně skoků. Mladé děvče s děckem netouží být jen sama, snívá o rodině kde je děcko, otec, mama. Potkává v té době sympatického chalana. Brzy otěhotní a zase je zamilovaná. Mají svadbu kerá nebyla moc požehnaná. Svokrovci by chtěli sobáš, ale bez cigána. Museli sa zmínit že si bere rozvedenú. V nové rodině ji brali jako né moc chcenú. Děcko s cigánem byla jako noční můra pro ňu. Rasistické narážky to bylo denní menu. Připomínali jí minulost za kterou postavila stěnu, třeba asi začít od znovu, udělá ráznu změnu. Manžel se bál rodičů a neuměl se zastát ani svojí ženu. Cigána brali na obtíž jako malého jeba, nevlastní rodina ho nepřijala mezi seba. Pro nich byl cyzí, bylo mu to třeba? Lásku dostával od vlastního děda. ten kdyby mohl, tak mu donese aji Modré z neba. Nevinné děcko bylo pro nich terčem nenávisti, Svokor si na emenve zisťoval na mladú matku vychytávky z minulosti. Chtěli ji potopit a nikdy jim nebylo dosti. Časem se u cigána nazbíráva velmi zlosti, za ten čas rtem matky nedostal milého slova, uzavřený do sebe, to je misto kde se mohl před falešními potkanami skovat. Dostáva rozum otčimovi začal odporovat. Vyhazof z domu bitky zas a znova. Nenechá si pičovať, jde z něho čistá zloba. Hovořili že vyroste z něho kriminálnik, že nemá budoucnost, že m hrozí jen čistý zánik. Začal budovat svojí cestu, od kokotů z rodiny se stranit, chce něco dokázat a nebyt na nich odkázaný. Jediný komu věrí, sou jen slova jeho mamy. Matka je hrdá na syna aji s jeho problemami, vždy ho vyslechne a poučuje ho radami. Cigán se věnuje jen hudbě, na ni je nadaný. Nevlastní rodina se smála, že je přijebaný. Dneska napĺnil svoje plány, úspěch vysnívaný. Děkuje za všecko, za trpělivost svojí mamy, že drží spolu a ze životem sou vyrovnaný.
REF:
Toto je příběh který napsal jen sám život, osud sa nemaže a poptává sepravě milo. Můžeš jen doufat aby se to všecko napravilo, cestu keštěstí porazíš jen svojí vůlí a silou.
Toto je pravdivý příbeh který napsal sám život.
Bengoro, rázny básnik,
Měla osmnact roků napustil ju cigán, on jen sedmnáct, nebyla to žadna velká výhra,
byl těžký komunizmus, doba byla jiná v tom čase splodili oni dva pěkného syna, všeci byli v piči proč cigán, koho vina, aji když byl úspešný hudebník, pro lidí byl špina.
Rodiče proto svoji dcéru vyhodili z domu, styděli sa za ňi, rázně byli proti tomu, ona mladý človek, neměla jít zrazu komu, byla těhotná a kdo sa bude starat o ňu.
Děcko bylo na ceste budoucnost čistá stoka,
byla svadba, rozvedli se oni do půl roka. Cigán sa jebal a podvádzal jak se jen dalo, děvče dostavalo bitky a děcko jen hledělo. Zkončilo to přesne jak se předpovídalo. Malý cigán se stěhuje, nevi co se stalo. Děvče k rodičum se vrátilo už natrvalo. U dědka začal nový život malý rumun garo. V rodině byli všichni ticho že to stroskotalo,
„Je to kurva“ to se o ní venku povídalo. Byla silná aji když byla mladá, rozvedená, komunisti jí házeli polená pod kolená. Rana sa hojila, no byla stále otevřená. Nevěrí v lásku která v něj už byla znetvořená.
Malinký syn je pro ni všecko ona jde dále.
Miluje ho najvíc na světe a dáva naděj, PŘEKRAČOVAT BEZ PROBLÉMU KAŽDÝ VELKÝ ZÁVĚJ. Fóbie ze zklamání stále přetrvá v něj.
Ref: (2x)
Toto je příběh který napsal jen sám život, osud sa nemaže a poptává se pravě milo. Můžeš jen doufat aby se to všecko napravilo, cestu ke štěstí porazíš jen svojí vůlí a silou.
Čas plyne rýchle malý cigy starší o pět roků, žije bez tati, čaká ho ješte hodně skoků. Mladé děvče s děckem netouží být jen sama, snívá o rodině kde je děcko, otec, mama. Potkává v té době sympatického chalana. Brzy otěhotní a zase je zamilovaná. Mají svadbu kerá nebyla moc požehnaná. Svokrovci by chtěli sobáš, ale bez cigána. Museli sa zmínit že si bere rozvedenú. V nové rodině ji brali jako né moc chcenú. Děcko s cigánem byla jako noční můra pro ňu. Rasistické narážky to bylo denní menu. Připomínali jí minulost za kterou postavila stěnu, třeba asi začít od znovu, udělá ráznu změnu. Manžel se bál rodičů a neuměl se zastát ani svojí ženu. Cigána brali na obtíž jako malého jeba, nevlastní rodina ho nepřijala mezi seba. Pro nich byl cyzí, bylo mu to třeba? Lásku dostával od vlastního děda. ten kdyby mohl, tak mu donese aji Modré z neba. Nevinné děcko bylo pro nich terčem nenávisti, Svokor si na emenve zisťoval na mladú matku vychytávky z minulosti. Chtěli ji potopit a nikdy jim nebylo dosti. Časem se u cigána nazbíráva velmi zlosti, za ten čas rtem matky nedostal milého slova, uzavřený do sebe, to je misto kde se mohl před falešními potkanami skovat. Dostáva rozum otčimovi začal odporovat. Vyhazof z domu bitky zas a znova. Nenechá si pičovať, jde z něho čistá zloba. Hovořili že vyroste z něho kriminálnik, že nemá budoucnost, že m hrozí jen čistý zánik. Začal budovat svojí cestu, od kokotů z rodiny se stranit, chce něco dokázat a nebyt na nich odkázaný. Jediný komu věrí, sou jen slova jeho mamy. Matka je hrdá na syna aji s jeho problemami, vždy ho vyslechne a poučuje ho radami. Cigán se věnuje jen hudbě, na ni je nadaný. Nevlastní rodina se smála, že je přijebaný. Dneska napĺnil svoje plány, úspěch vysnívaný. Děkuje za všecko, za trpělivost svojí mamy, že drží spolu a ze životem sou vyrovnaný.
REF:
Toto je příběh který napsal jen sám život, osud sa nemaže a poptává sepravě milo. Můžeš jen doufat aby se to všecko napravilo, cestu keštěstí porazíš jen svojí vůlí a silou.