Plamínky ozářily
tvou uslzenou tvář.
Proč ji od rosy máš?
Ten oheň tě rozplakal?

Slzy tvoje, ranní rosa,
jak moře slané jsou.
Mlčíš a chvěješ se.
Je ti zima, oheň hoří.

Srdce jak led studené
má on. Slepě věřilas
jeho sladkým slůvkům.
Trápíš se, oheň doutná.