Kdysi jsem byla malá holčička
nosila jsem brejličky a měla odstáté uši.
Postupem času z děvčátka vyrostla puberťačka,
jež byla zdepkovaná a zaobírala se zbytečnostmi.
Jak plynul čas, ta puberťačka získala rozum,
i když se to nezdá. Ona to ví.
Začala se na svět dívat realisticky,
i přesto se s tím nedokáže úplně smířit.
Naučila se brát věci takové, jaké jsou.
Mnoho věcí ji trápí a ptá se: "Mohu s tím něco udělat?"
Někdy stačí jeden nápad, který si získá oblibu.
Myšlení lidí může ovlivnit jediná idea či názor.
Nechám se něčím ovlivnit i já? Uvidíme.
Povede se mi někoho ovlivnit v dobrém slova smyslu?
Pomůžu někomu tím, že píšu? Kéž by to tak bylo!
Pocta by to pro mě byla veliká. Cítila bych se užitečná.
Kolik lidí chce být užitečných? Neznám jejich počet.
Stále věřím tomu, že takoví existují. Věřím!
Chci být jednou z těchto lidí.