Jsem tu už měsíc od té doby co jsem přijela.... A za ten měsíc se stalo už tolik věcí....Ale asi nebyl jedinej den , kdy jsem nemyslela a Viťana...

    Já...jsem mu ani za ty dva měsíce (možná víc) nedokázala plně věřit , že mě miluje, prostě moje důvěra k lidem vypršela už dávno... Mou důvěru k lidem zničili právě ti lidé , kterým jsem nejvíc věřila...ale to je jedno.

    Od soboty (předevčírka) vím , že mě Viťa fakt miluje , ale stejně se BOJÍM tomu věřit, nechci totiž být zklamaná , proto si už na všechno dávám pozor.....

Minulou sobotu jsem Viťana tak trochu podvedla.. no vlastně nepodvedla , jenom jsem se kousala s jiným klukem , ale to jsem taky byla trochu....opilá že jo...no...

Já vim , že takovej vztah na dálku je úplně na hovno , můžu ho vidět jenom tak cca 3 měsíce , ale mě je to jedno , protože já Viťana hrozně miluju , a jestli on miluje mě , tak všechno bude super...právě jsem mu ukradla jeho slova.... Taky mě jednou řekl , že jestli ho miluju tak jako on mě , tak bude všechno super....

A tak se vrátíme k tomu , jak jsem ho "podvedla".... Předevčírem jsem s ním mluvila , a von ví , že jsem byla minulou sobotu na chlastačce a taky ví , co dělám , když jsem opilá... Nejdřív jsem mu vůbec nechtěla říct , co se tam stalo , bála jsem se že by se semnou rozešel. Ale nakonec jsem mu to řekla , nevydržela jsem mu něco zapírat a lhát mu...

Jejda.....Viťan byl dost nasranej , nikdy jsem ho tak nasranýho neslyšela. Ale řekl , že kvůli tomuhle se semnou nerozejde , protože mě nikdy nechce ztratit...Slíbila jsem mu , že už se to nikdy nestane....

Tehdy....jsem se tak bála , že ho ztratim , že ty dva měsíce s nim , kdyby jsme byli pořád spolu , tže jsou v prdeli ... Ale ne...tehdy jsem pochopila , že mě miluje.... A jsem moc štastná....že všechny ty slzy kvůli němu nebyli zbytečný....