Nesl malý mraveneček

lesem kousek dřívka,

nedbal na svou čerstvou kýlu,

vyhřezla mu střívka.

Malinký krteček

měl z hlíny domeček.

Šláp mu na něj chlapeček.

Z domečku je hrobeček.

U rozbušky dítě stálo,

z plna hrdla křičelo.

Nevědělo co má dělat,

pak v ovzduší zmizelo …

Sedí myš v rohu

v pastičce má nohu.

Sedí tiše, občas pípne,

asi brzo chcípne.

Řekl – dál už nemohu !

K lásce nemám vlohy .

Zvolil špatnou polohu,

vlak mu přejel nohy.

Paci, paci, pacičky,

podřezal jsem kašpárka.

Paci, paci, paci,

už má po legraci.

Měl jsem doma oříška,

kopli mi ho do bříška.

Byl to dobrej pes,

k obědu byl dnes.

Někdo zvoní, nadávám,

nemám ruce volné,

právě tchýni vyndávám

z kyseliny solné.

Pár gumových rukavic,

marně šmátrám po dně,

nezbylo z ní vůbec nic,

ač jí bylo hodně.

Sukýnka bílá,

kalhotky od krve,

tak už to bývá,

když je to poprvé.

Moc se ti to nelíbilo,

čekala jsi více.

Čekala jsi hezčího,

než vlastního strýce.

Po výbuchu v Černobylu,

ztratil Ivan všechnu sílu.

Po výměně kostní dřeně,

začal šukat 6x denně.

A tak připravte si holky klín,

až vybouchne TEMELÍN.

Mám dobrého kamaráda,

známe se už skoro rok.

Sežral mi už půlku hlavy,

jmenuje se streptokok.

Dřevorubec stromy kácí,

když se sekne vykrvácí.

Marně svírá pěstičky,

nemá krevní destičky.

Dvojmetrová potvora

vkročila k nám do dvora.

Ale už k nám nevkročí,

má motyku v obočí !

Jede Tatra po silnici,

sem tam trochu poskočí.

Důchodci už nejsou svěží,

málokterý uskočí.

Měla babka v kapce vrabce,

vrabec v kapce babce píp.

Zmáčkla babka v kapce vrabce,

vrabec babce v kapce chcíp.

Rýchlo beží ten náš Janko

s rychlíkom ho spája lanko.

Pustil jsem si žilou

motorovou pilou.

Šnečku, šnečku, vystrč růžky,

dokavaď mám v ruce nůžky.

Žili byli děd a babka.

Děd narkoman, babka šlapka.

Žili byli v Černobyli.

Keď to buchlo už nebyli.

K o n č í

c h v i l k a   p o e z i e .

Že se Vám líbila ?!

Dobrá tedy,

tak tady je malý přídavek.

Až mi bude tak sto deset,

přijde Bůh a zmáčkne RESET.