Omáčka

07.Srpen 2007

O čem to tady je? Get laid, jasně. Celej ten povyk kolem těhle potřeb, koukni jak je to živený. Pěkně odspoda. Deficit na všech stranách. To JE marketing. Čtu teď Poslední slova, od WSB. Vynikající. Ostrá mysl starého pána. Myšlenky na svobodu a omezování svobody, věci kolem konformity, pěkně to zapadá.

Podivné důvody války proti drogám (alkohol, ne mařka je přestupní droga), celý ten výmysl s konstrukcí: Drogy jsou zakázané protože jsou nelegální, cítíte to? Globální policejní stát je sice trochu paranoia, ale představa toho, že ideálem člověka je středostavovský američan/evropan, bohajeho!

To jsme někde úplně mimo (srovnej: kalokagathia, renesance, 60s!). Představme si to. Miliony těch jen správně myslících, správně se oblékajících, ostříhaných, střízlivých, jednoduchých a bezkonfliktních blbečků v chomoutech rodiny, úvěrů a hypoték, práce a vlády. Naproti tomu vědecký ideál, mysl co míří do vesmíru, co neváhá jít na samou mez čehokoli. Copak má smysl žít jinak?

Myšlenky WSB lze vzít a přímo aplikovat na vztahy. Vztahy jsou omezení, co jiného. Jak se různě nazývá to, když Vám někdo tvrdí "že tohle není o penězích"? Lež?

Svoboda je o tom moci co nejvíc. To omezení na obecný konsenzus je blbost. Copak si většina (idiotů) nemyslí třeba že bdsm je špatné, že tráva je zlo, že rodina je dobro, že děti jsou dobro? Dávejme si bacha na bezpečí bláznů.

napsal/a: conrad 12:22 Link komentáře (0)



Pro forma

06.Srpen 2007

Vliv formy na partnerské vztahy nelze dost docenit. Nejen to o formičkách a ohýbání, žvásty o tom, jak kdy kdo ohebný je, a kdy už není. Celý ten divný svět manipulace, kdy člověk dělá, jak se mu líbí více či méně věci, které by normálně považoval za sebe nehodné. Z obou stran. Oba dělají co nechtěj. Vytvářej prostředí nenávisti. Říkají tomu láska (to není nic nového).
Forma mě zajímá, protože "formální" je hodně o principiálním jednání/vyjednávání.

Když přemýšlím o formě těhle zápisků, chtěl bych trochu více elegance do rotoru myšlenek. Asi to nedám.  Nemá to pro mě význam. Proč? Nejen že mě nezajímá "jak kdo vypadá" dříve než-li zjistím jak přemýšlí, ale hlavně: Mám něčím zastírat to nasráno v hlavě, které tam většinu času je?

A vrací to zpátky. Divní týpci na inzerát? Samota? Furt ty důvody pro samotu, nedopřát si, hlavně si nedopřát... Vzpomínám na rozhovory s jednou velmi chytrou paní. Její názory byly zcela konzistentní.
"Nevěra? Padej."
"Budeš žít tak jak říkám."
Přesto ta ženská nebyla schopna ničeho jiného nežli mainstreamového kočkování. Dominance ji vůbec "nezajímala" - teda vlastně byla dominantní nádherně. Ale samozřejmě co se týká oné činnosti:
"Hry na tohle? To bych nikdy nedělala."
Ach, jaká omezení ve formě, jaká divná plechovka, do které se to souká.
Průser je, když se tvá onanie i v pětadvaceti pořád ještě spokojí s pouhou obrazností. Na jaký časy si necháváš ten rozvoj?

Co má z toho života tamta ženská?
Jak může někdo vyžadovat absolutní věrnost, a přitom partnerovi nic nedopřát?
To je mučení v rámci vztahu. Ovšem neznám moc lidí, co by skutečně zajímalo, kam až to vše může dojít. Prostě neznám nikoho, kdo to dost poctivě zkouší. Sám do toho tak nejdu, samozřejmě. Ale chtěl bych, aspoň nějak to někam šoupu. Eh, to bylo nechtěné.

Takže ta formička tupého, nudného vztahu, tupého nudného konsenzuálního sexu je to hlavní. Bože, straž aspidistru konformity. Budeme všichni šedí? Proboha proč? Uprostřed města plného neznabohů člověk najde jen neslané a nemastné, nikam nevedoucí řekl bych téměř katolické plytko.

napsal/a: conrad 12:55 Link komentáře (0)