Dnes se přede mne dostala poměrně ošemetná otázka, nad kterou když jsem se zamyslel, přišel jsem na docela pozoruhodnou věc. Tak se s Vámi o to chci podělit. Otázka se týká toho, co si myslíte, že je nejpotřebnější předmět (ve škole) , který byste se měli opravdu naučit. Tím nemyslím našprtat na písemku a zapomenout, ale opravdu si z toho něco odnést.
Začneme odjinud. Přírodní vědy? Dobrá věc, ale né všechny zajímají všechny procesy a taje přírody, krom toho přínos pro každodenní život není nijak závažný. Zeměpis? Taky dobrá věc, rozhodně ale nestojí na prvním místě. Mít přehled o světě se každopádně hodí, není to však to hlavní, co by se člověk měl naučit a co se mu ze školy do života opravdu hodí. Matematika? Ne...
Hudební/výtvarná výchova? Tělocvik? Čeština? Ta důležitá určitě je, alespoň gramatika a literatura. Větné rozbory a podobné kravinky mi připadají pro "duševní základ" zbytečné. Co tedy? Moc toho nezbývá. To, na co narážím já jsou předměty jako občanská výchova, zsv atd., a historie, čili dějepis.
Důvody k umístění Občanské výchovy, Zsv apod. jsou docela zřejmé. Je to opravdu ten základ, který by každý civilizovaný člověk měl znát (rodina, chování, psychologie, sociologie, základy práva a ekonomie). Teď už se však přesuneme k účelu tohoto článku. Historie. To, na co narážím, a proč si myslím, že historie je oním předmětem, ze kterého by si do života měl člověk nejvíce odnést se teď pokusím vysvětlit. Příklady uvedu na mém dědečkovi. Určitě všichni znáte přísloví "Z chyb se člověk učí". Můj děda však říkal: "Hlupák se učí s chyb vlastních, moudrý člověk se však učí z chyb jiných." Už možná začínáte chápat ono spojení s historií.
Další příklad.
Starý člověk, který má za sebou mnoho let starostí, problémů a špatných rozhodnutí má daleko jiné myšlení, než člověk mladý a světa neznalý :). Nad důležitými rozhodnutími se zamýšlí daleko déle a díky zkušenostem v nich dělá daleko méně chyb. Za ty roky pochytil skutečné hodnoty a normy, které by člověk měl mít na prvním místě. Opět dám jako příklad mého dědu. Hodně fotí a dokumentuje, všechno co jde. Je si totiž vědom toho, že sám přišel o spoustu úžasných pohledů, zážitků a důležitých událostí jen proto, že je zapoměl. Ale když je máte zaznamenané, nezapomenete, budou se vám připomínat vždy, když otevřete rodinné album, nebo si přečtete vaše staré zápisky. Teď se vám to nezdá, stejně jako se mě nezdá mnoho z dědových myšlenek, jednou však poznáte, jak velká pravda je v tom skryta.
Pokud tedy nastudujete historii, celý onen proces a vývoj naší rasy, zjistíte, že se určité události a procesy opakují a vyvíjí stále stejným způsobem. To protože v něm figurují stále ti samí lidé. Mění se konkrétní osoby, podmínky, místa, data a jiné drobné niance, podstata však zůstává stejná. Z těch globálních. Obměna vládních režimů, boje a chování politiky. Stále to samé. Vše to zatím vedlo ke konzumnímu kapitalismu, který, jak sami vidíme, taky není dokonalý. Což nám v posledních dnech stále a dokola připomínají zprávy o ekonomické krizi, zaviněné nedomyšleným systémem úvěrů, úroků a žití na dluh, jež onen konzumní kapitalismus nevyhnutelně vyžaduje. O tom ale jindy.
Z menších událostí. Mezilidské vztahy. Myslíte si, že to před X stovkami let bylo tak odlišné? Ne, bylo to to samé, jen se k sobě lidé chovali trošku jinak, vždy podle toho jak zrovna šla doba. Podstata je však stále zachována. Člověk se totiž nijak zásadně od oné doby nezměnil.
Proto si myslím, že když se naučíme naši historii a pochopíme ony procesy, rozhodnutí a chyby, které lidé před námi udělali a sami se z nich pak poučíme a ty samé chyby již nezopakujeme, staneme se opravdu moudrými, tak jak to říká dědova verze známého přísloví.
Pokud se totiž budeme neustále učit pouze z chyb svých vlastních, budeme se stále točit v začarovaném kruhu. Což je prakticky to, co se děje :).
Doufám že mé zamyšlení donutilo k zamyšlení i vás a snad jsem vás moc nenudil.
Dejvy
Komentáře:
Přidej komentář
<< Domů