Když nevíš, co máš
Děkuj za všechny dveře dokořán
za tu otevřenou náruč
i za smutky, který v srdci teď máš.
Když ráno otevřeš oči
slza ti stéká z dlouhých řas
a s ní i všechen žal.
Tak jako kapka rosy si připadáš
přesto vstaneš
a jdeš dál.
Děkuj za každý krok kupředu
za pocity štěstí
a všechny přátelé.
Nejvíce za ten nepopsatelný pocit,
když slyšíš větu: " Mám Tě rád a jsem tu s Tebou,
nemusíš se bát ".
