Přes těla se duše nepolíbí
Vybuchla sopka pod mými prsy
tys procházel se po té lávě
a uléhal semnou v hebké trávě.
Bylo to rozcestí
co nás tehdy spojovalo
v pohlazení přes košilku
a drkotání mých zubů,
když jsem se bála zimy
co se choulila před dveřmi
a chtěla pustit dál.
Tehdy nás oba napadlo
že jsme sami,
ale přes těla se duše nepolíbí
i když tak moc
tak moc pod hvězdami chceme.
