Síla přírody
Už od rána prší
jako kdyby plakali
všichni andělé na nebesích.
Zvláštní síla ovládá mou duši
a táhne mě z domu ven
do bouře a deště,
které tolik miluji.
Chci cítit na tváři kapky deště
na těle náraz větru
chci volně utíkat
za tebou.
Když píšu
do mých očí se tlačí slzy,
nevím co mě tolik dojímá
snad touha hovořit s tebou
slyšet tvůj hlas
zahlédnout tvůj úsměv
pozorovat tvoje myšlenky
a nechat je volně projít kolem.
