Sněhová vločka
Zavřít oči
dlouze se nadýchnout
prsty si zapamatovat
každý rys krásného obličeje
je to zcela nové poznání
i když podivně povědomé.
Ve svých snech
se ho mnohokrát dotýkám
cítím jeho teplo
dech
ovívající prsty ,
kterými ho jemně hladím
po rozevřených rtech.
Pokaždé vybuchne ohromný žár
pramenící někde hluboko
v mém nitru
poddávám se mu
a taju jako vločka sněhu
v lidské dlani.
