Tichý svět na horách
Slunce ostře svítilo
hřálo do tváře
na plátně modré oblohy
s bílými mráčky
kroužil datel.
Chvíli jsem ho pozorovala,
jak se vznáší
mává křídly
jako by na pozdrav.
Oslněná jiskřícím sněhem
stáhla jsem si brýle z čela na oči
a svižně se pustila
slalomem dolů.
Prudký závan větru
mi smetl kapuci na záda
chtěla jsem si ji nasadit,
ale pak jen mávla rukou
a vychutnávala si ten
báječný pocit,
kdy nespoutaný vítr
šlehá do tváře
a čechrá vlasy.
V té chvíli jsem cítila
dokonalou harmonii
s lyžemi
přírodou
tichým světem
kolem sebe.
