22.Únor 2014

Apokalypsa

Dnes v noci 
jsem už nemohla
snést bolest
která mě drtila 
tak dlouho
a vší silou jsem
vytrhla tvůj šíp
ze svého srdce


Pěšina našich kroků
nasákla rudou krví
když můj syn
zvedl ten šíp 
a vystřelil ho
vysoko do mraků

Vtom černá obloha praskla
a hvězdy se z ní sypaly 
dolů jako konfety
pobloudilých radostí 
ztracených dnů štěstí

Ptáci získali rumělkové
okraje křídel a peří 
vířilo 
v apokalypsách zkázy

Země praskala 
a propadala se 
do hloubek 
sebe sama
v hukotu zmarů
zhroucených iluzí
slibů a 
vášní 
skály se otřásaly

Potom nastalo
podivné ticho
nesmělé 
jako
první krok
na cizím území
a já cítila
jak se moje
srdce 
zaceluje

Ráno vyšlo slunce
ptáci se dotýkali
za letu křídly 
vějířem per
svobodně a lehce
samozřejmostí přírody
a já cítila
že 
se znovu rodím
do své vlastní podoby


Komentáře (0):

Přidej komentář

10:11 | komentáře (0)

o autorovi

Autor blogu
Autor: dianap
Region: Brno-město
O mně: Hledám někoho, koho se mi zatím najít nepodařilo...
Můj profil

poslední články


archiv




Vytvořil