diwabara

,,TY seš tak necitlivá, když miluješ kámen!´´, řekl mi a odešel….kdyby ještě chvilku ztrácel s tou holkou co miluje kámen čas….řekla bych mu…:,,Co jiného mi zbývá? To není necitlivost ale strach…strach z lásky…u kamene vím že se do mě nezamiluje…a když se nezamiluje tak mě nemůže ani opustit…jen tak si zahrát s mými city <jako s pírkem> a pak odejít…bez jediného slova odejít…..to kámen prostě nemůže….za to sem mu moc vděčná a proto ho miluji…chápeš?´´