09.Říjen 2008
Ach jo..potřebovala bych se vypovídat..potřebovala bych se svěřit někomu se svým trápením..ale není tu nikdo.Nikdo, o koho bych se mohla opřít; Nikdo, komu bych se mohla vyplakat na rameni..prostě NIKDO :-(Možná kdybych měla psa..??Ano, tomu stvořeníčku s upřeným pohledem a upřímnýma očima, dychtícíma po nějakém tajemství...tomu bych to dokázala asi povědět.....jenže zase..takovej pes hodně žere a je s ním práce..tak nevím, asi nic
Komentáře (5):
Jiří..jak to myslíš?Já přece pořád něco říkám..Tak třeba dneska - je teprve 11h, a už jsem řekla - zapni televizi, přepni to, a uvař mi kafe...
Elíí proč nic neříkáš ? :(
no, tak to máš pravdu, je to zhola tak, jednou jsem uklouzla na klacku a rozbila jsem si koleno..to období, které ho tam na mě nastrčilo, nebylo vůbec spravedlivý..
psi za tvé trápení nemůžou eliško, jsou bezbraní a nerozumí citům a kondomům a vůbec ničemu co trápí tvé srDce... vím že období které zažíváš ti hází klacky pod nohu,ale věř, že pes, ten malý chlupatý debil, tak tomu je to u prdele heleď se čoveče.. myslím že milovat psa a kupovat mu jídlo znamená jako milovat jídlo a jíst psi..
Stejná práce (možná i větší) je s přáteli. Abys našla ty správné lidi, kteří Tě podrží, musíš tu pro ně sama být... :-) A stojí to víc úsilí než starání se o psa.
Přidej komentář
<< Domů