No jooo, Efi byla zase jednou ve svém živlu  ............

V sobotu 2.8.2008 jsme byly s maminkou a bráchou pro novou hafinku Ladynku  pro sestřičku naší první Ladynky, která nám umřela v 6ti týdnech na vrozenou vadu srdíčka ..........

Mamina už se nemohla nového štěňátka dočkat a co si budem povídat  já jsem byla taky jak na vážkách ...... takovej malinkatej koblížek k zulíbání, tak kdo by se netěšil  .....

Moje milovaná Zlatuška nejdřív trochu žárlila, ale vím, že cítí, že ona je to pro mě nej nej nej  a že bych jí za nic na světě nevyměnila a tak se během chvilky s Ladyyy skamarádila a zachvíli se o ní starala jak druhá mamina i když nutno říct, že občas z nich byly pořádný torpéda  no a co teprve, když už se nám stýskalo a jeli jsme znovu na náštěvu tenhle víkend kterej jsme si udělali ještě prodlouženej až do dneška  bylo to supéééér  sice jsem se moc nevyspala, protože malá kňourá když se probudí , že chce k nám do postele a to si mamka nepřeje ale stejně když jsem viděla, že spí, tak jsme si jí se Zlatuškou k sobě vzali  sice to pro nás znamenolo vydržet tak čtvrthodinové štěstí v podobě kousání a ožužlávání mého nosu, uší, tahaní za vlasy a Zlatunky pacinky a chlupy na ouškách za které jí Ladynka moc ráda tahá, ale vydrželi jsme to

Ale co teprve ve středu, kdy jsme hlídali ještě fenečku Adélku naší ségrě proti ní je i hurykán jarní větřík takže v tu ráno to u nás vypadalo jak v zoo, či jako krocení divoké zvěře  byla to pořádná divočina, ale já jsem si díky těm našem 4nohejm holčinám prodloužený hafinkový víkend suprově užila  teď se moje Zlatunka může kochat mojí pozorností, která patří jen jí a nazbírat síli na další aldo rádo, na který už se moc těšíme

 Teda musím říct, že už mě nic nerozčílilo tak dlouho, jako nový zákon, že pokud nebudete mít psa na vodítku a budete se pohybovat na místech kde to vyhláška nepovoluje dostanete pokutu 50 tis. korun co si budeme povídat dalo by se pomalu na rukou spočítat místa kde to vyhláška povoluje

Samozřejmě, že chápu, že je to pro ochranu lidí, ale myslím že pokuta 50 tis. je nepřiměřená a hlavně v poměru toho jestli mi bude bez vodítka pobíhat čivava či jinej gaučovej pes nebo pitbul a velké rasy psů mi přijde veliký rozdíl.

Já mám ráda všechny druhy psů, ale musím říct, že když venčím svojí Zlatušku (menší trpasličí pudlík) a přiběhnul ke mě pitbul bez košíku, který za nejnutnější momentální potřebu považoval očuchat jí, přičemž Zlatka je strašpitel, takže jsem jí v momentě musela brát do náruče a pitbul do mě s radosti strkal abych Zlatunku položila, opíral se o mě předníma tlapama a majitelka si s klidem povídala o pár metrů ode mě, nebylo mi to taky zrovna dvakrát nejpříjemnější

taky chápu, že nemůže fungovat zákon jen na část ras psů, na jednu stranu by to bylo nespravedlivé, ale hlavně by vznikli dohady o tom, kdo by mohl a kdo by už nemohl chodit bez vodítka a proč zrovna on by nemohl, když by to nesplňoval o malý kousíček atd. ...........

Ale nejvíce mě rozesmálo název nového zákona a názory některých lidí..........takže nový zákon se jmenuje Zákon na ochranu proti týrání zvířat, přičemž pan Josef  Duben mluvčí státní veterinární správy vysvětluje tento zákon slovy ........že zvýšení pokut má výchovný efekt. Pokud nemáme psa na vodítku, náš 4nohý mazlíček se může něčeho leknou, uteče a bude po nás strádat, tudíž týrání můžeme předejít tím, že budeme mít pejsana na vodítku, pejsek se nám nemůže zaběhnout tudíž nebude strádat.

Ale pokud nebude mít pejskař poblíž svého okolí prostranství, kde může pejsek pobíhat bez vodítka, bude odkázán už napořád vodit pejska na vodítku, které by nemělo být delší než 1,2m a to jim jako týraní nepřijde, když se ten pes nebude moct ani pořádně proběhnout  

co starší lidi, kteří si nemůžou jen tak jít na x hodinovou procházku kvůli tomu aby nechali svého pejska proběhnout a co psi, kteří prostě nejsou celý život na vodítko naučeni, budou to brát jako trest, protože nebudou chápat, proč když mohli celou dobu pobíhat, najednou budou muset chodit přímo vedle nohy páníčkovi či paničce.

Ale dobře, se vším tím se dá smířit, budeme se muset přizpůsobit a nedá se nic dělat, ale nejvíce mě štve, že až policie či jiný státní orgán bude chtít pokutovat pejskaře za to, že nemá svého mazlíčka na vodítku, budou si vybírat především normální lidi s voříškama a malejma rasama, protože až uvidí volně pobíhajícího hafana vetší rasy nedej bože bojového, ještě k tomu s problémovým páníčkem budou mít tak naprděno v kalhotách, že budou dělat jakože nic nevidí

stejně tak jako v tramvaji bude pobíhat revizor a bude řádit, že jste jedenkrát jeli na černo, ale že opodál leží rozvalenej, prochcanej bezdomáč v sedačce, kterej buď plive po podlaze a nebo se mu tam rozlívá pivo, zapáchá a obtěžuje cestující, to už raději dělá že nevidí, protože má strach si s ním začínat nějaký konflikt.

Takže podle mě absolutně ztrácí zákon na své hodnotě, protože budou především pokutovat lidi, kteří mají svého mazlíčka naučeného a vědí, jestli si mohou dovolit svého psa pustit nebo ne, ale myslím, že například čivava vám svým kousnutím určitě nezapříčiní smrtelný úraz a jestli vůbec nějáký úraz, tudíž se ochrana lidí stejně nezmění. Na vodítku budou vodit psi všichni kdo se bojí, že by mohli být pokutování a raději pro klid si psa na vodítko vezmou. Ale ti co to měli na háku do teď to budou mít na háku dál......... a díky nim budou stále vymýšlet nové nesmylně pokutované zákony

POKUTY A PRAVIDLA PRO PEJSKAŘE

• Vodítko by nemělo být delší než 1,2 metru.
• Pes vážící přes 10 kg nesmí běhat bez náhubku po veřejných prostranstvích.
• Zákon o myslivosti umožňuje zastřelit psa, který pronásleduje zvěř.
• Lovečtí psi nebudou moci při výcviku přijít do kontaktu s loveckou zvěří.
• Zákaz prodeje zvířat dětem do 15 let.
• Bojová plemena může chovat jen osoba starší 18 let.

tý jooo..........., tak jsem se konečně po dlouhém váhaní a mozkovém dloubání rozhodla, že si nechám udělat nehtíky a jelikož si moje kamarádka, která mi už od puberty úplně luxusně lakuje nehtíky udělala kurz na gelový nehtíky, tak jsem neváhala..................

Mám je z porcelánu a jsou naprosto kráááásnýýýýý  a jelikož mám svoje dost dlouhý a pěkný, tak jsem si je nechala jen potáhnout, bez toho tipu. Takže vypadají ještě mnohem přirozeněji, prostě jen jako nalakované akorát, že jsou teď silnější a už se mi nelámou

tý jo já mám takovou radoooost  už je mám týden a nemůžu si je vynachválit  a už se zas těším na další doplnění nejen, že budou zas naprosto krásný, ale že zase uvidím kamarádku a zase supr pokecáme

takže děkuju Itunko za krásný nehtíky  jsi šikulka

Ach jo , nevím jestli já a moji blízcí máme momentálně nějáké špatné období, ale příjde mi že se všechno ....... kazí

nejen, že se řeší přemíra všedních problémů, ale také nám umřela teta, která nám všem byla moc blízká  něco jako druhá mamka

Mamince s toho bylo moc smutno a tak si chtěla alespoň pořídit hafíčka aby se necítila tak sama

Na netu jsem našla úúúúžasnou toy pudlinku  a hned 2dny na to už si pro ní mamina jela

Drobeček, velká jak tři koblížky na sobě, k zulíbání, mazlivá, kouzelná, no prostě už byla naše, hlavně mamči

krásňoučkej ňufánek, kterou si hned každy zamiloval  dokonce se i přes první žarlení s ní skamarádila i moje Zlatuška

Všechno vypadalo, tak krásně, že se vše otačí k lepšímu a že malá Ladynka vnesla k nám domů zase radost, ale včera se jí začlo špatně dýchat  bylo to hrozný  na jednom telefonu jsem měla mamku s bráchou a na druhém mojí veterinářku, která se nám snažila radit, jak jí udržet při životě  nakonec zajeli na veterinární pohotovost a vypadalo to, že jí pomůžou, bohužel po urputném boji o její krátky štěněčí život museli konstatovat, že to nevydrželo srdíčko že měla vrozenou vadu srdce a že kdyby se to nestalo teď, že by stejně tak do 14 dní až 3týdnů umřela byla to pro nás všechny strašná rána  moc sme jí oplakali  hlavně maminka přesto, že jí měla jen víc jak týden, moc jí přilnula k srdíčku  a dokázala jí rozesmát a potěšit a i v těch nejsmutnějších chvílích jí dokázala vykouzlit zase úsměv na rtech .......

Příjde mi naprostý hřích, že si tam nahoru berou i mladé tvorečky a lidi  chápu, že zrození a smrt patří k životu, že je to takový koloběh, ale když mají lidé i zvířata ještě spousty let přede sebou.........příjde mi to hrozný

příjdu si jak malé děcko, co by moc chtělo něco změnit a nedokáže to  jak když plácám rukama smutkem a vzteky kolem sebe, ale stále vše zůstává stejné

Ach jo, je mi hrozně moc smutno  aspoň, že se máme všichni moc rádi a že se jeden o druhého můžeme opřit  že mám svojí milovanou Zlatušku  kterou bych nikdy nevyměnila za nic na světě a že mám vedle sebe užasnou rodinu, blízké a přátelé, díky kterým stojí za to dál se bít  DĚKUJU VÁM, ŽE JSTE

Já se snad zblázním štěstím  příjdu si jak čerstvě zamilovaná  že by snad i v tohle sněhu mohli začít  i kytky růst  a největší zásluhu na tom má ta moje 4nohá prdelinka Zlatuška

Láskou bych jí snad snědla  když jdu domů z práce tak pomalu utíkám, jen abych mohla být už co nejdříve u ní a zulíbat jí je to můj malej andílek  .

Je úžasně mazlivá, milá, hodná (teda hlavně když něco chce ) dokáže mě vždycky rozesmát a zahřát u srdíčka  Je kouzelná, když touží po naší blízkosti tak si příjde lehnout k nám do postele...vždycky chce být s námi přikrytá a tak se mi začne čůmáčkem rejpat pod peřinu, postupně si pod ní vleze celá, pak se otočí a vystrčí jen hlavičku  a pak už si jen spokojeně pomlaskává, že se může ke mě tulit

A vítání je taky minimálně čtvrthodinový rituál  je schopná mi vlízt až na hlavu a radostí mě olízat od hlavy až k patě  a mě nezbývá nic jiného než mít zavřené oči a uhýbat hlavou, protože ani nevím z které strany ten blízací polibek přijde

Je to moje milovaný zlatíčko a já bych jí nevyměnila za nic na světě

I'am wery wery happy

Ale abych začla od začátku................v lednu mi umřela v 11letech moje MILOVANÁ FENKA DÁŠENKA

 ještě teď mi je po ní moc moc smutno  byla moje všechno moc se mi po ní stýská  , ale vím, že se má určitě v psím raji moc dobře a že na mě myslí tak jako já na ní i když mi jí život vzal, tak v mém srdíčku už zůstane napořád  !!!!!!!

No a čím víc se mi po Dášence stýskalo, tím víc jsem toužila po nějákem chumláčkovi, kterému bych mohla dávát lásku a péči tak jako Dášence, kterého bych mohla mazlit a milovat

A když mi pan ředitel povolil, že bych hafíka mohla vodit do práce, když bude hodnej, tak jsem se do toho pustila ve velkém  koukali jsme po útulcích, inzerátech, scháněla jsem i po známích kdo by věděl o malém čumáčkovi na mazlení..................po desítkách obvolaných inzerátů, jsem si vybírala mezi fenečkou z útulku vzdálenou 200km a štěňátkama z Českých Budějovic, oboje bylo pro nás celkem z ruky a bála jsem se aby štěňátka moc nezlobila a nepočůravala se v kanceláři, protože to by jsme asi letěli obě. Tak jsem ještě zkoušela několik inzerátů a nakonec jsem si založila diskuzi tady na libimseti  psala jsem si s pár lidma až přišla RENEESKA a napsala mi pár inzerátů, který mi v těch houfech utekly.................. No a najednom z nich jsem našla

toy apricot pudlinku  čerstvě oholenou, protože jí děti majitelky nečím opatlali a nešlo to smýt ani vyčesat, tak jí paní oholila .........ale to jí vůbec neubíralo na kouzlu hned další den jsme měli schůzku  paní přišla s překrásným chumláčkem, kterého jsme si hned na první pohled s přítelem zamilovali , ale byl to pořádný strašpitlík ani se nechtěla nechat pohladit, byly jsme ji dokonce i druhý den venčit a paní jí o další dva dny přivedla i k nám aby si u nás všechno učuchala a pomalu si na nás začla zvykat ........... 26. října v pátek po práci jsem si jí měla vyzvednout aby už konečně byla NAŠE  docela jsem se bála, jak vydržíme víkend, protože mi Zlatuška (tak se náš čtyřnohý miláček jmenuje) přišla strašně fixovaná na svojí původní majitelku , ale ta říkala, že není fixovaná na ní, ale na člověka, až zjistí, že mi jsme její páníčkové, tak bude úplně stejná i k nám, ale nás se strašně bála až po pár schůzkách se sotva nechala pohladit a chytit do náruče ....... Ale když už konečně nastal ten očekávaný okamžik, chvíli jsme se s původní majitelkou bavili před barákem, pak mi dala očkovák a Zlatunku do náruči (protože jinak bych jí asi k sobě nedostala) já jí peníze a už byla naše prdelinka  paní odjela a když jsem Zlatunku posadila za dveřma u hlavního vchodu, jakoby se vyplnila slova původní majitelky a Zlatunka se ode mě nehla poslouchala na slovo 

JE TO TEN NEJÚÚÚÚŽASNĚJŠÍ ŇUFÍÍÍČEK NA SVĚTĚ!!!!!

Je kouzelná  má v sobě tak krásný kouzlo, že si každého hned získá a přesto je tak věrná a oddaná a vděčná za každé pohlazení a hlavně za každou minutu mojí a přítelovi blizkosti nejradči bych jí upusinkovala je to mazlivej čumáček a jelikož už jsem za tenhle rok její třetí majitelka, nechce být ani minutku beze mě protože se bojí, že i já bych jí mohla opustit  ale to já bych v životě neudělala  ba naopak, teď se bude muset smířit s tím, že se nás jen tak nezbaví

Také jsem tímhle vzkazem chtěla říct, jak jsem nesmírně šťastná, že jí máme a že mi jí Dášenka a všichni důležití pejsci co prošli mím životem z nebíčka opatrují

HLAVNĚ JSEM TAKÉ MOC CHTĚLA PODĚKOVAT RENEESCE, PROTOŽE BEZ NÍ BYCH NIKDY TAK ÚŽASNÉHO ČTYŘNOHÉHO MILÁČKA NENAŠLA............A TEĎ UŽ MŮŽEM BÝT S PŘÍTELEM A NAŠÍM MIMIŠKEM JEDINĚ ŠŤASTNÍÍÍÍÍÍÍ!

DĚKUJUUUUUUUUUUU RENEESKOOOOO

téééda, právě jsem si koupila fááákt luxusní botečky , jsou zlatý s gépardím vzorem

takže se mi budou úplně perfektně hodit k mím novým tygrovaným šatečkům z Jannisu

asi si můžete říct, že mi lehce hrabe , ale kdo mě zná ví jak to myslím mám prostě radooost  a hlavně byly ve slevě  no ale ten pravý kámen úrazu se dostavil, až teď, kdy jsem si je obula obě na jednou a zkusila jsem se projít  mnooo on totiž ten jehlovej podpatek v obchodě nevypadal tak vysokej a úzkej  jak se zdál  mno, takže se zas budu muset naučit chodit v takovejhlech botečkách takže to vidím asi takhle...............jestli si nezlomím nohu v těhle botech tak už nikdy  no a to je myslím celkem povzbuzující  bo snad ne  .............

no nic, se jdu radči učit chodit ...................

Jupíííí  tak nejen že už mám hotovej kostým na břišní tanečky  ale už mám i fotešky  teď už jen čekám až mi je schválej , ale musím říct, že s šitím sukně a podprsenky jsme si s maminkou docela dali byla to celkem fuška, ale myslím, že  výsledek stojí za to  tím bych jí taky chtěla poděkovat  takžééé DĚKUJU TI MUMÍNKU MŮJ MAMINKOVATEJ MILOVANEJ

Škoda jen, že nevyšel orientální večer na kterej jsem měla jít koncem června s mojí lektorkou a zároveň úžasným šlovíškem  co mi moc přirost k srdíčku v jedné osobě

 ale my si to vynahradíme, viď Kačííí  ..........

Tuhle fotečku fotil můj mazlíííček a myslím, že se mu mocinky povedla šikulka moe

 Tááák a to je můj kostým, že se nám povedl

já mám radost.................. 

Jak je možné, že v jednu chvíli se cítíte nejšťastnější na světě, máte všechno o čem jste kdy snili, své největší přání, jako by vám někdo podával na dlani a .............najednou nemáte nic
Snad každej ví, jak já STRAŠNĚ MOC MILUJU TYGRY a tak když jsem u jednoho cirkusu četla, že se dá vyfotit s mlaďatky, byla jsem celá bez sebe nechala jsem si to dát jako předběžný dárek k narozeninám...který mám sice až za ňáký 3měsíce, ale když se jedná o tygříky všechno probíhalo tak, jak má....týden jsem se připravovala a těšila, jak malé děcko na vánoce..
No a když dneska měl nastát den D, já byla od jedné kamarádky krásně učesaná, od druhé nádherně nalíčila, hezky oblečená, seděla jsem v autobuse a blížila jsem se blíž a blíž k cirkusu, cejtila jsem se strašně šťastná...vždyť se mi měl splnit můj největší sen Když už jsme stály před cirkusem me nadšení a vzrušení z toho, že už to každou chvíli příjde mě ovládalo víc a víc když v tom došlo na placení a osoba, která mi to kupovala, jako dárek, vytáhla jen 200kč ...ale to bylo možná tak na jednu vstupenku...naštěstí jsem měla u sebe svoje peníze, takže jsem si mohla zaplatit vstupné sama a žmoulala jsem netrpělivě v ruce i korunky na fotečku s tygříčkem .... nechtěla jsem to rozpytvávat a tak jsem dělala, že je to jedno, nechtěla jsem si kazit jeden z mích nejšťastnějších dnů........jenže jsme pomalu celé vystoupení seděli, jako by jsme byli cizý nechápala jsem proč, nic jsem neudělala, tak jsem si prostě začla říkat, že si to jen namlouvám a tiše jsem se těšila a představovala jsem si, jak budu jeden z nejšťastnějších človíčků, až budu držet tu pruhovanou kuličku v náručíííVe chvíli kdy byla přestávka, pořadatelé se objevili s malím kulíškem v ruce jenže nebyl to tygřík

ale lvíček...ale byl tak krááásnej a tak jsem se vyfotila aspoň s ním

sice je to jako by jste někomu kdo miluje psi nabídli kočku, ale tahle čičinka byla taky překrásná i když neměla pruhy ..........všechno bylo super, mám krásnou fotku, ale \\\"s tou osobou\\\" to bylo furt nějáké divné no nakonec z ní vylezlo na zpáteční cestě, že měla úmyslně jen 200kč, protože do cirkusu nechtěla a myslela, že nebudu mít peníze a tak půjdu sama .........
Nechápala jsem, jak někdo může být takový, jak tohle může říct člověk který je pro vás nemírně důležitý a kterému věříte jek někdo, kdo patří mezi nejduležitějším ve vašem životě vám může pošlapat všechny vaše sny i přesto že ví, jak nesmírně moc vám na tom záleží !!!!
a když jsem prosila aspoň o vysvětlení, proč to nechvá, až na poslední chvíli, proč mě nechává natěšit, jak jen to jde a pak mi všechnu tu radost pošlapat. Vždyť jsem nikoho nenutila aby semnou šel, nebo aby mi to platil...desettisíckrát jsem se ptala, jestli ty lístky mám objednat a ta osoba vždycky přikývla že určo ano ........tak proč ta lež ?????????
PROČ SE VÁM Z PŘEKRÁÁÁÁSNÉHO SNU MŮŽE STÁT NAJEDNOU NOČNÍ MŮRA ????????