jooo začnu si psát deník..úžaná kravinka=)
Tyjo zrovna dneska sem zjistila, že se dá tady využít tahle kravinka...Kde sou ty časy, co sem si pravidelně jako každá holka psala deník...
A zrovna dneska mám takovou náladu, že bych si něco napísala....Sem tak nějak přemejšlela o roce 2006 a zjistila sem, že tenhle rok byl prostě vyjímečnej, úžasnej no prostě jinej...A to ve všem...
Když to vezmu od začátku roku tak novej rok sem začla v depresích..Úplně přesně si pamatuju, jak mě kámoši museli utěšovat a díky tomu sem vlastně zjistila, že sou to doopravdický kámoši, ptz tak jak se ke mě zachovali, to sem fakt od nich nečekala....No taky na záčátku roku sem ukončila svůj nejdelší vztah, sice mě se ulevilo, ale bohužel ta druhá osoba to prej neunesla a udělala největší kravinu jakou mohla...nechápu, jak se někdo kvůli lásce dokáže předávkovat a přijít skoro o život....Prostě podle mě to za to nestojí..Můj názor..Ale jak se říká, kdo se směje naposled ten se směje nejlíp...V březnu sem dostala od strašně úžasnýho kluka kopačky já, ale nakonec sem to rozchodila...
No a během jara sem poznala hafo moc sqělejch lidiček a z některých se stali mí nejlepší kámoši..Třeba Haniška..prostě našla sem svojí krevní skupinu.. A taky se mi splnil můj sen a já sem se dostala na koncert jedný z nej skupin Divokýho Billa, byl to prostě nezapomenutelnej zážitek a snad nikdy sem se nevyřádila tak jak tam..
A pak přišlo léto...S kámošema sme si udělali na naší chatě super akcičku na přivítání prázdnin..a jako bylo to fakt wostrý..=)) Prostě nám hráblo a udělali sme si takovou líbačku jako že každej s každým...já sem obdržela diplom za nejdelší výdrž..No a teď s odstupem času, mi to prostě přijde strašně trapný, jak sme se mohli takhle chovat, když sme kámoši...Ale na druhou stranu sme si zahráli super hru, ve který sem se dozvěděla, co si o mě kdo myslí a jaká podle nich sem, což mě docela mile překvapilo..No a tohle léto bylo hustý samo o sobě...Měla sem ten největší úlet za celej svůj život a málem sem z něho vyšla jako mamina...Jinak prázdniny byli taky v duchu poznávání nových lidiček, super akcí a taky sem měla svojí první brigádu, na kterou nikdy nezapomenu, byla fakt super..=))
No a pak nastala škola...V tý sem udělala taky jeden základní a dost rozhodující krok...Já která celý roky bojovala s matikou a vždycky 4 unikla o kousek, tak sem si matiku vybrala jako maturitní předmět..takže za rok až budu u maturity, tak mám jistý že prolítnu ani nemrknu...
A od podzimu to všechno tak nějak začalo, čím dál víc sem začla bejt závislá na pc, dokonce naši uvažovali o léčéní, ale nějak z toho sešlo, tak sem místo pc začla vyhledávat zábavu jinde...s kámoškou sme začli vymetat kdejaký akce, zábavy a o5 poznávali nový lidičky....Dokonce díky tomu znám i hafo lidiček ze školy, z různých měst a dokonce sem si udělala i sqělý sousedský vztahy...
Taky se musím zmínit, že v roce 2006 sem se poprvý v životě zlískala, poblila, pamatovala si z toho večera jen útržky a kámoška mě musela víst domů..stydím se za to a to fakt dost a chci Ucíkovi poděkovat, že se o mě v takovým stavu postarala..
No a asi takový to nejhlavnější je, že sem se prostě změnila...Už nejsem taková ta malá holka, která sedí doma, neumí se bavit a drží se maminčiny sukně...Prostě stala se ze mě holka, která ráda poznává nový lidi, miluje zábavu a už to není takovej introvert jak vždycky bejvala...Prostě sem konečně našla to svoje pravý JÁ!!Akorát nefím jestli je to dobře nebo nee..
A hlavně když si vzpomenu kolik sem za tenhle rok udělala průserů, tak se divím, že naši mi ještě tolik věří...Jo a ještě bych málem zapomněla, hlavně teď ke konci roku sem udělala takový věci, jaký by normální člověk neuděl..sem si ani neuvědomovala, že mi může jít i o život..prostě adrenalin a hlavně sem asi chtěla překonat sama sebe...i když vlastně toho ani nelituju...
No a prosinec byl v roce 2006 asi tím nejzáživnějším..=) Zbláznila sem se do jednoho úžasnýho kluka a nakonec sem si uvědomila, že prostě stejně by to s ním nešlo a tak za velkýho přemáhání a za litry slz sem to jakž takž překonala, sice ještě trošku toho v sobě mám, ale držím se...A hrozně moc si přeju, abysme byli kámoši, ptz hrozně si ho vážím za to jak se ke mě chová a nikdy v životě nezapomenu na to jakej šok a nejkrásnější dárek mi dal...Dovízt mi v sedm hodin večer štrůdl, může udělat fakt jen tenhle psychoušskej človíček
A včera sme měli silvestra...Byl to ten nejlepší jakej sem kdy zažila..Sice sem tam hrozně ublížila úžasnýmu klukovi, kterej o mě fakt stojí a já ho mám svým způsobem strašně moc ráda, ale myslím že už to kvůli mojí blbosti nebude mezi náma takový jak bysme asi oba chtěli..Zrovna teď sme si psali sms a já čekám jestli mi odpustí, ptz jestli jo tak přísahám, že udělám cokoliv aby sme oba byli šťastný..
Bože lidi, já se zase rozepsla...No to sem celá já, když chci něco říct, tak to nikdy není na chvíli...No končím....
Prostě rok 2006 byl megažůžovej a to určitě díky tomu, že když se ty čísla sečtou tak vyjde 8 a to je moje oblíbený číslo..
A zrovna dneska mám takovou náladu, že bych si něco napísala....Sem tak nějak přemejšlela o roce 2006 a zjistila sem, že tenhle rok byl prostě vyjímečnej, úžasnej no prostě jinej...A to ve všem...
Když to vezmu od začátku roku tak novej rok sem začla v depresích..Úplně přesně si pamatuju, jak mě kámoši museli utěšovat a díky tomu sem vlastně zjistila, že sou to doopravdický kámoši, ptz tak jak se ke mě zachovali, to sem fakt od nich nečekala....No taky na záčátku roku sem ukončila svůj nejdelší vztah, sice mě se ulevilo, ale bohužel ta druhá osoba to prej neunesla a udělala největší kravinu jakou mohla...nechápu, jak se někdo kvůli lásce dokáže předávkovat a přijít skoro o život....Prostě podle mě to za to nestojí..Můj názor..Ale jak se říká, kdo se směje naposled ten se směje nejlíp...V březnu sem dostala od strašně úžasnýho kluka kopačky já, ale nakonec sem to rozchodila...
No a během jara sem poznala hafo moc sqělejch lidiček a z některých se stali mí nejlepší kámoši..Třeba Haniška..prostě našla sem svojí krevní skupinu.. A taky se mi splnil můj sen a já sem se dostala na koncert jedný z nej skupin Divokýho Billa, byl to prostě nezapomenutelnej zážitek a snad nikdy sem se nevyřádila tak jak tam..
A pak přišlo léto...S kámošema sme si udělali na naší chatě super akcičku na přivítání prázdnin..a jako bylo to fakt wostrý..=)) Prostě nám hráblo a udělali sme si takovou líbačku jako že každej s každým...já sem obdržela diplom za nejdelší výdrž..No a teď s odstupem času, mi to prostě přijde strašně trapný, jak sme se mohli takhle chovat, když sme kámoši...Ale na druhou stranu sme si zahráli super hru, ve který sem se dozvěděla, co si o mě kdo myslí a jaká podle nich sem, což mě docela mile překvapilo..No a tohle léto bylo hustý samo o sobě...Měla sem ten největší úlet za celej svůj život a málem sem z něho vyšla jako mamina...Jinak prázdniny byli taky v duchu poznávání nových lidiček, super akcí a taky sem měla svojí první brigádu, na kterou nikdy nezapomenu, byla fakt super..=))
No a pak nastala škola...V tý sem udělala taky jeden základní a dost rozhodující krok...Já která celý roky bojovala s matikou a vždycky 4 unikla o kousek, tak sem si matiku vybrala jako maturitní předmět..takže za rok až budu u maturity, tak mám jistý že prolítnu ani nemrknu...
A od podzimu to všechno tak nějak začalo, čím dál víc sem začla bejt závislá na pc, dokonce naši uvažovali o léčéní, ale nějak z toho sešlo, tak sem místo pc začla vyhledávat zábavu jinde...s kámoškou sme začli vymetat kdejaký akce, zábavy a o5 poznávali nový lidičky....Dokonce díky tomu znám i hafo lidiček ze školy, z různých měst a dokonce sem si udělala i sqělý sousedský vztahy...
Taky se musím zmínit, že v roce 2006 sem se poprvý v životě zlískala, poblila, pamatovala si z toho večera jen útržky a kámoška mě musela víst domů..stydím se za to a to fakt dost a chci Ucíkovi poděkovat, že se o mě v takovým stavu postarala..
No a asi takový to nejhlavnější je, že sem se prostě změnila...Už nejsem taková ta malá holka, která sedí doma, neumí se bavit a drží se maminčiny sukně...Prostě stala se ze mě holka, která ráda poznává nový lidi, miluje zábavu a už to není takovej introvert jak vždycky bejvala...Prostě sem konečně našla to svoje pravý JÁ!!Akorát nefím jestli je to dobře nebo nee..
A hlavně když si vzpomenu kolik sem za tenhle rok udělala průserů, tak se divím, že naši mi ještě tolik věří...Jo a ještě bych málem zapomněla, hlavně teď ke konci roku sem udělala takový věci, jaký by normální člověk neuděl..sem si ani neuvědomovala, že mi může jít i o život..prostě adrenalin a hlavně sem asi chtěla překonat sama sebe...i když vlastně toho ani nelituju...
No a prosinec byl v roce 2006 asi tím nejzáživnějším..=) Zbláznila sem se do jednoho úžasnýho kluka a nakonec sem si uvědomila, že prostě stejně by to s ním nešlo a tak za velkýho přemáhání a za litry slz sem to jakž takž překonala, sice ještě trošku toho v sobě mám, ale držím se...A hrozně moc si přeju, abysme byli kámoši, ptz hrozně si ho vážím za to jak se ke mě chová a nikdy v životě nezapomenu na to jakej šok a nejkrásnější dárek mi dal...Dovízt mi v sedm hodin večer štrůdl, může udělat fakt jen tenhle psychoušskej človíček
A včera sme měli silvestra...Byl to ten nejlepší jakej sem kdy zažila..Sice sem tam hrozně ublížila úžasnýmu klukovi, kterej o mě fakt stojí a já ho mám svým způsobem strašně moc ráda, ale myslím že už to kvůli mojí blbosti nebude mezi náma takový jak bysme asi oba chtěli..Zrovna teď sme si psali sms a já čekám jestli mi odpustí, ptz jestli jo tak přísahám, že udělám cokoliv aby sme oba byli šťastný..
Bože lidi, já se zase rozepsla...No to sem celá já, když chci něco říct, tak to nikdy není na chvíli...No končím....
Prostě rok 2006 byl megažůžovej a to určitě díky tomu, že když se ty čísla sečtou tak vyjde 8 a to je moje oblíbený číslo..
komentáře (0):
Přidej komentář
<< Domů