27.Květen 2008
Řekněte NE násilí!
S třestící hlavou z dětí (nebo z nové praktikantky?), jsem si lehla na gauč a znuděně prohlížela noviny...Mezi stohem novin a časopisů, jsem narazila na knížku o násilí. Už při prvních větách jsem se zarazila.."Násilí postihuje přibližně každého třetího.."..
Celou knihu podkreslují příběhy žen, někdy ještě téměř dětí (14-15 let), které jejich partnři týrali...každý příběh má v podstatě stejný scénář: Na začátku pohádkový vztah, pak věty typu: "Co kdybys tam nešla, nebudem raději spolu?", "Oni Tě nemají rádi, je jen ty a já.." Po čase přichází zákazy, kontrolování, žena mnohdy udělá cokoliv, aby se partnerovi zavděčila.. Přicházejí hádky, zbytečné, padají první facky. Partner se pak připlazí s kyticí růží a prosí o odpuštění, slibuje hory doly ale hlavně to, že už to nikdy neudělá..Vypadá jak malý roztomilý pejsek co prosí o kus masa, a tak samozřejmě zamilovaná partnerka vyměkkne a odpustí. Všechno se opakuje, a v horším..
V momentě, kdy to udělá jednou, udělá to znova.. Jenže, mnoho žen, udělalo právě tu chybu, že nepoznaly, že se děje něco, co není úplně normální ve vztahu..Říkaly si, že už se to nestane, že je miluje...
Mnoho příběhů také začínalo psychickým týráním.. Partnerky poslouchají nadávky, jsou snižovány ve společnosti, po čase jejich sebevědomí klesá na bod mrazu. Hledají vinu v sobě, což je chyba.
Od psychického týrání bohužel není k tomu fyzickému daleko..
Násilníci jsou vlastně zakomplexovaní. Buď zažívali oni něco podobného např. v dětství, nebo jsou nedocenění..
Je smutné, že se tohle vůbec děje. Jak mohou vůbec ženě ublížit? Nikdy jsem tohle nezažila a doufám, že nikdy nezažiju. Stačilo mi, když jsem to četla, chtělo se mi až brečet, nad tím, jak může muž zkopat svou těhotnou ženu už v sedmém měsíci a křičet přitom, že jí "to" vykope z břicha. Je to odporné..
Je mi líto těch, co musely nebo musejí toto zažívat..Nebojte se a řekněte NE násilí!
ete_nka | 08:05
