18.Květen 2007,18:08
Jsi čistá voda pramenitá,
do mého srdce vlitá.
Jsi vůně moje nejmileší,
každým dnem voňavejší.
Když se na mě podíváš,
vždy se na mě usmíváš.
Ale mračna nad námi,
nechtějí to co my.
Ty si jich však všímáš více
a mě z nich blednou líce
Ty jsi s nimi radši,
protože jsou sladší.

Já jsem pouze starý známý,
z tvého srdce vymazaný.
Lži,přetvářka i závist,
ty mraky tě dali zavíst,
do tmavého sklepení,
kde je tvoje vězení!

Voláš na mě abych ti pomohla,

ale já jsem opravdu už nemohla.
Nůž vražený do mého srdce,
mě zasáhl velmi prudce!

Dýchat opravdu už nestačím.

Umírám a přitom vzdychám a brečím!
Tíha z mého srdce spadla,
když tvá růže mi zvadla.

Zklamná tvým chováním,

smrti se již nebráním.

Byl jsi nejhorší můj trýznitel
a já myslela, že PŘÍTEL!!
 
kategorie: Básničky
vložil: ewsoj ¤


0 Komentáře: