gabikula

V ruce držíš zmuchlaný papír bílý
díváš se na skvrny,co na stěně zbyly.
Díváš se na skvrny na duši
a z rozjímání tě opět vyruší
ten strach,co bodá jako nůž.....
mělas ho v hrudi-ještě nabo už???
Mělas ho v hrudi a srdce vařící
pohání touhou a vášní mařící.
To je vše co zbylo z jedný holky,
z těch očí,co věřily,
z toho co máš napamátku ze rtů,
co vlastně nikdy nežily

Jdu ohněm,co hoří
cítím vášen,co skály boří
místo srdce moře krvavé bolesti,
zrnka štěstí mění se v trnité klestí.

Myšlenky mi hlavou běží,
na mé uplakané tváře sněží,
místo slz krev mi stéká,
někdo mi poslední ránu osudu navléká.

Cítím jen smutek a žal,
to nejcennější jsi mi vzal,
do duše vryl jen stesk a samotu,
to mám za svou ochotu.

Uvnitř pláču a křičím,
sama se v tmavém koutě krčím!

Dorý den vám přeju
i když na to seru.
Je to pravda pravdoucí
ta blbá škola nás umučí
neprospívám z matiky
ani z blbý fyziky
čeština mě nebaví
a básen to nespraví.
Ta pětka mě nemine
a máma mě zabije!
Ještě bych to spravil,
ale nevím jak
nebojte budu hodný drak!

Jsem blázen ovládnut
podivnou mocí
jdu a jdu tou černou nocí
jdu tam,kde naděje neumírá
jdu tam kde se na lásku věří.
Když v tom světlo lampy zaskomírá
a můj příběh náhle končí.

V komnatě plné temna a zapomnění
chlapec dívku přemlouvá
ale pro něj už v srdci místo není
dívka zoufalstvím dýchat přestává

Plna smutku,zoufalství a strachu
chlapec chce ještě něco zachránit
"máš smůlu hochu
k tobě už se nevrátím!"