bud zbohem a prsku tech prilis kratkych let.,
uz slisim kterak sni na vydlazdenem dvore,
pak kolem zdunenim ,
jiz neprestava znet,.
ma bytost
tisice dnu,
ktere sou tak vlekle,
kdy vmrazu u okna te znudi kazda vec,
jak slunce v polarnim
a nekonecnem pekle,
me srdce promenise
v rudy ledovec.
