Čas a slzy, ty se vlečou, lidi před nimi neutečou. Marné by to bylo zkoušet a o nějaký div se pokoušet.
Smutek slzy u mě lehko střídá, proč černou tvář stále někdo mívá. Rozpíjí se malování, proč někdy bolí milování. Však až jen ten, kdo lásku doopravdy chtěl, pak na všechno kolem zapomněl. Já nejsem zlá přec! Tohle je jen slupka tmavá, která je ale tak zrádná. Ve skořápce tvrdosti, choulí se dušička něžnosti...