Citim se divne, stale musim myslet na situace ktere budu muset jednou resit a na situace ktere jsem mohla vyresit jinak. Tenhle zivot mi vyhovuje... teda aspon v tehle chvili, ale co pak?? Co kdyz prijde den kdy se vsechny me sny, me nadeje zhrouti jako domecek z karet. Co kdyz budu najednou sama na tenhle hnusny svet?? Co kdyz nevyjde to, jak chci zit a co chci delat?? Kladu si otazky na ktere nechci, nemuzu nechci znat odpoved protoze me desi... Mrzi me strasne moc veci... moc lidi mi ublizilo, zklamalo, ranilo a potopilo na same dno... Ale zivot je preci boj a ja... musim bojovat chci bojovat protoze zivot je boj a stoji za to ikdyz se nekdy ocitnete na dne vzdy je tady nekdo... kdo vas dokaze zvednout a pripomenout vam ze je proc zit... ze vzdycky bylo a vzdycky bude... ze tady vzdycky budou osoby ktere vas miluji...