Z očí se jí náhle vyplavily dvě slzy...a pak další...plakala...plakala tiše...a nikdo si jí nevšímal. Stála tam uprostřed rušné ulice...ale nenašel se nikdo, kdo by za ní přišel a projevil trochu soucitu...zeptal se jí co se jí stalo jestli něco nepotřebuje...nikdo....davy proudily kolem ní, ale ona byla jako neviditelná...dívala se někde do dálky... takovým tím nezúčastněným pohledem...jako by tam svým pohledem pronikla přes všechny ty obchodní centra a domy...a tam někde na tom konci viděla něco úžasného...něco, co nevidí jen tak někdo...jakoby tam viděla už jiný svět...