Když si to dělala ty na facebooku odsuzoval sem tě za to.Pořád si svoje soukromí házela na zeď a všem si tím lezla na nervy.A teď dělám to samý akorát ne na fb ale na líbku.A možná tě teď proto už i chápu proč si to dělala.Protože si neměla nikoho komu bys to mohla říct.Nikdo tě neposlouchal a nikoho si nezajímala.Já na to dřív lidi měl komu se svěřovat.A bylo jich hodně.Ale já si nikoho nevážil.Každýho sem podrážel a podělával.Lidí ubývalo ale ty si zůstávala.Zrovna ty který sem to dělal nejvíc.A co je nejhorší tak já nevim proč sem ti to dělal.Vzpomínám si na některý ty chvíle.Když sme seděli v autě,ty si měla hlavu opřenou o moje rameno a říkala si mi jak je ti se mnou nádherně jak si šťastná a že ses tak už dlouho necítila.Já si u toho myslel jak se s tebou vyspím a pojedu rychle domu jako vždycky.A přitom sem si potají čichal k tvým vlasům.Voněly ti krásně.Ale ani sám sobě bych to nepřiznal.Že mi na tobě záleží a že je mi s tebou stejně krásně jako tobě se mnou.I ty si určitě vspomeneš na pár chvil kdy sem ti podlehl.Kdy sem ti dal najevo něhu prestože sem to normálně nedělal.Pohlazení po vlasech nebo tak.A v tu chvíli sem se vždycky nenáviděl a musel sem potom udělat rychle něco co ti ublížilo.Většinou sem k tomu využil našich společných kamarádů.Věděl sem že ti všechno vyzvoní.Proč sem to dělal?To já sám nevím.Kolikrát sem ti chtěl říct jak moc si pro mě důležitá.Ale za celou tu dobu sem to dokázal jen jednou na samým začátku a už tehdy sem to musel hned zazdít tím že ti ublížim.Nenávidím se za to.Když si vspomenu jak ses na mě vždycky zamilovaně dívala.Hrozně rád sem se díval to tvých očí.Máš je nádherný.Vzpomíš si na tu mojí větu?Kdyby měla dokonalost oči byly by to ty tvoje.To bylo myšlený upřímně.Ten večer.To byl asi jedinej večer kdy sem k tobě byl upřímnej.Pak už sem jenom lhal.Ale i sám sobě.Když si potom udělala tamto a Martin mi to řekl tak sem nevěděl co dělat.V tu chvíli sem tě nenáviděl že si to udělala kvůli mě.Kůli hajzlovi co ti nedokázal říct co cítí a záměrně ti ubližoval místo toho aby ti dal to štěstí který ti sliboval.Pamatuju si na chlastačku na hasičárně.Jak ses tam složila.Jak si byla zranitelná.Jak sem tě chtěl obejmout a říct ti jak mě všechno mrzí.Ale místo toho sem si do tebe spíš kopnul.A ty si i přesto zůstala.Pořád si na mě čekala.Pořád si mě milovala.Pořád si mě chránila a pořád si mi pomáhala.A já to pořád bral za samozdřejmost a nevážil si toho.Ale co se stalo pak že už jsi tu nebyla?Když sem ti ublížil tak jako asi 100x předtím proč si znova nenapsala a nedělala že se nic nestalo?Přetekla u tebe trpělivost?Nedivil bych se.Ze začátku sem byl rád.Pořád sem si nechtěl přiznat jak moc tě potřebuju.Jenže časem se mi začalo stýskat.Ale ješitnost byla silnější.Přece jí nepolezu do prdele jako to dělala ona mě!Jo tohle sem si o tobě myslel.Neviděl sem tě jako zamilovanou holku.Viděl sem v tobě něco co mě obtěžuje.Nebo spíš můj mozek tě tak bral a přitom v srdíčku si byla zaritá ale nechtěl sem to vidět.A pak sem se to dozvěděl že máš ten nádor.Zeptej se koho chceš.Rozbrečel sem se.Brečel sem kůli tobě.A co mi tam pár lidí řeklo?Že dělám komedie.Že teď tu brečím a přitom je to moje vina.Že já ti pořád tak ubližoval až ses několikrát nervově zhroutila oddělal sem ti psychyku zdraví a dostala si rakovinu.Že za to můžu já.Pořád si to bojím připustit ale vim že je to pravda.Minimálně svůj podíl na tom mám.Jak rád bych ti teď tohle všechno řekl.Jak rád bych tě zase pohladil.Teď už bych se toho nebál.Už bych ti řekl že tě miluju a že s tebou chci bejt.Že vezmu tvoje dítě za svoje že budeme žít spokojeně.Ale ty už neslyšíš.Zavrhla si mě.Nereaguješ na mě.Lidi u nás říkaj že kdybych to chtěl fakt urovnat jedu za tebou.Ale copak můžu?Už ti nestojím ani za tu smsku.Takže jak by ses zachovala kdybych přijel k tobě?Myslím že bys mi plyvla do tváře a zabouchla dveře.A patřilo by mi to.Teď doufám že si tohle přečteš a napíšeš mi konečně.A budeš hned vědět že je to upřímný že už nechci hrát žádnou hru.A že mi nejde jenom o sex jak to bylo dřív.Ale víš ono to tak nebylo nikdy jenom ani já sám sem to nevěděl protože sem to vědět nechtěl.Odpusť mi všechno.Miluju tě.