Růže

28.Duben 2007

 Stejně jako krásná růže je neodmyslitelně spjata s bodavými trny, tak i život lidský přenáší vedle štěstí a radosti a žal a bolest.

Není růže bez trní jako růže bez bolesti.

 

napsal/a: helcanelly 18:37 Link komentáře (0)



Vrátíš se?


V komnatě plné temna a zapomnění,
chlapec dívku přemlouvá.
Ale pro něj v srdci už místo není,
dívka zoufalstvím dýchat přestává.

Plna smutku, zklamání, strachu,
chlapec chce ještě něco zachránit.
"Máš smůlu hochu,
k tobě už se nikdy nevrátím"!

 

napsal/a: helcanelly 08:55 Link komentáře (0)



Zklamaný anděl


Anděl z nebe spadl..
Zklamaný byl..
V ráji andělům srdce kradl..
Ve smutku a bez lásky žil..
Že nikoho nemá rád..
Chtěl se tomu smát..
Když mu hříšník srdce vzal..
Místo něhy rozdával žal..

 

napsal/a: helcanelly 08:55 Link komentáře (0)



Ztracena


Stojíš tu znovu,
tak hluboko jsem klesnout ani nemohla.
Stydím se, že existuji.
Jsem prokleta a ztracena.
Doufala jsem, že do mého srdce už nevstoupíš,
klíč si našel, táhni pryč!
Trháš mi srdce,
když v něm máš znovu místo,
žádné náplasti nepomůžou.
Vím to!
Jsem prokleta a ztracena.
Ten starý příběh sepsaný mou krví,
už nechci znovu číst....krvácela bych víc.
Chci zapomenout,
vyrvat tě ze srdce.
Ale nejde to tak lehce.
Utápím se v tvých očích.
Že skrývám mou nenávist k tobě to víš.
Tvůj pohled na mně máš.
Zamilovaný oči na mně upínáš.
Jsem prokleta, ztracena a zaslepena láskou.
Krev mi v žilách vře, myslím, že prasknou...
Přála bych si prospat tu lásku co k tobě cítím.
Proboha.
To nejde i ve snech tě vidím.
Kdy už tohle skončí?
Kdy už bude konec?

napsal/a: helcanelly 08:54 Link komentáře (0)



Sama


Sama musím být,

proč jen tedy žít?

Tu známou bolest cítím.

Je tu,ano, já s ní žiju.

Proč, proč, proč se ptám?

Musí být každý sám?

Musí platit za své hříchy?

Musí ztratit všechny síly?

Musí cítit, jak se srdce mění v prach?

Já už nechci být sama, nahání to strach.

Dusím se uvnitř,

musí to ven.

Proč není všechno jen pouhý sen?

Pomalu klesám dolů.

Pomůžeš mi?

napsal/a: helcanelly 08:37 Link komentáře (0)



Černý anděl


Ač trápení sužuje mne
v noci, i ve dne,
ač kroužíš nade mnou
černočernou tmou,
statečně čelím ti...

Čelím Tvým ohněm naplněným očím,
Tvým černým křídlům, co se kolem mne točí,
tvým sevřeným rukám v pěst,
vyprávějíc s černou růží zvěst
mojí duši těžší leda o bolest...

I sesíláš ty na duši mou
kletbu noci, s níž smrtelníci mřou
a s nimi i jejich naděje?
Cožpak budeš již na věčnost sladkých snů mých zlodějem?

Byť okusím tu trpkou chuť osudu,
pokusím se být někým jiným,
i když vím, že jím nebudu...

napsal/a: helcanelly 08:25 Link komentáře (0)



Osud


Neposkvrněná
a přesto toužím po hříchu,
Nedoceněná
a dechem lapám po tichu.

Záblesk z duše Tvojí,
Co uniká světu,
Pravda co se bojí,
Chápat lživou větu.

Průzračné tajemné mlčení,
Které spojuje dva světy,
Zamrzlá srdce to ocení,
Roztříští uvadlé květy.

Proniknout nazí špínou všedních dní,
Co nás polívají odcizením,
Zůstaneš sám a poslední,
Já sama sebe nedocením…

napsal/a: helcanelly 08:24 Link komentáře (0)



Nevěra


Ruku jsi mi pevně svíral,
říkal jsi že jsem jediná
co má k tvému srdci klíč.

Já ale teď jen vzpomínám,
na chvíle kdy jsi řekl:
Miluju tě!

V mém snu se zjevíš pokaždé,
ale v náručí máš jinou - lásku tvou.
Proklatě!

Sedím v koutě
a nic říkat si netroufám,
jen v hloubi duše opakuji:
Miluju tě!

napsal/a: helcanelly 08:21 Link komentáře (0)



Citáty


Přátelé jsou jako andělé, když se ti zlomí křídlo a padáš, půjčí ti svoje a neohlíží se na svůj pád... Spadnu já nebo ty? Je to jedno - jsme jedna duše - jedno křídlo..

Jsem něžný, jsem krutý, ale jsem život! Pláčeš? I v slzách je síla, tak jdi a žij..! Oči jsou dveře do duše.. Brány prokletých ran.. Chceš splnit své sny? Tak se probuď!

Ty jsi zklamal, ona ti věřila. Ty jsi se smál, ona plakala. Nikdy není hrdina ten, co zklamal a opustil, ale kdo byl zklamán a odpustil. Važ si každého okamžikku, kdy jsi s osobou, kterou miluješ, protože nikdy nevíš, která chvíle je ta poslední.

Nikdo si nezaslouží Tvé slzy či pláč, a ten, kdo si je zaslouží, Tě nikdy nerozpláče!

Žít, to je nejcennější věc na světě, neboť většina lidí jen existuje.

Kdyz se ti v jeden krásný den na střepy rozbije tvůj sen, tak nebreč a zatni pěsti, vždyť střepy přinášejí štěstí.

Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel. Až pak jsem pochopil, že krásy je třeba dotýkat se srdce.

napsal/a: helcanelly 07:50 Link komentáře (0)


< Novější články