smutek

Vždy ráno vztane nahodí svůj úsměv,koukne se do zrcadla a řekne si holka musíš to zvládnout...A jde.Večer pak usíná s pocitem,z dobré vykonané práce...Nikdo nic nepoznal..i když všiml by si ji někdo i kdyby jednou nepřišla...Je sama úplně sama nikdo ji nerozumí,nikdo ji nemá rád...Čeká pořád na někoho kdo ji obejme kdo ji řekne že ji má rád,že uvydí v jeho očích že to tak je...že to neříká jen tak...že má proco žít...čeká stále čeká už 20 let...a pořád nic...bude čekat ještě dlouho..nebo umře s pocitem  že se nedočkala...což pak to nikdo z okolí nevydí...že pod tou slupkou veselé dívky je smutná troska,krerá čeká na záchraný kruh..na spásu...na pohlazení...na tu osobu,před kterou už by nic hrát nemusela....SNAD SE JEDNOU DOČKÝ NENECHTE JI ČEKAT DLOUHO....

O autorovi

  • Jméno helenka.ha
  • Bydliště Karviná
  • V životě můžeš prosit,můžeš plakat,či dokonce proklínat. To všechno můžeš!Jediné co MUSÍŠ je bojovat. Bojovat o kamaradství,lásku,touhu,o místo na tomhle propadeným světě!!!!!!
Můj profil