státnice

25.Červen 2006

Tak je to tady, den před státnicema....Bude to fakt masakr, obbdivuju ty lidi který to zvládly v pohodě a neměly moc nervy...Mě je teĎ sice už všechno jedno ale stejně to bude dost blbý...Datum 26.6.2006 se asi dost dlouho bude honit v tej mej malinkatej hlavě...Jen ať to dáme všichni co jsme tam a ať je to v klidu...Všem lidem, který to budou číst jen doporučuju aby se na to připravovaly trochu déle než jen měsíc dopředu, protože je toho dost...A k tomu ještě bakalářka a zkoušky a chlast :-) Tak se uvidí. napsal/a: horna1 19:35 Link komentáře (0)



moje problémy

21.Červen 2006

Lidičky, ani nevíte jak mi je.Připadám si vyždímanej jako ručník. A k tomu jsem měl ještě dneska rozhovor, kterej mi připoměl, že jsem sám. Ale já doufám, že po příštím týdnu se to zlepší, dělám v pondělí státnice (když jsme u toho, lidi, jak jste zvládly ty nervy před nima?). Koukám na fotbal a nebaví mě, jdu si raději lehnout, protože mám fakt dost, ale nevím jestli usnu. Jsem nervák, a to dost velkej...Ale co, každej má něco, no ne?A co vy, kdož to čtete, máte taky problémky?Jestli jo a chcete si o nich pokecat, klidně napište, popláčeme si na ramenou a možná nám bude o trošku lépe. napsal/a: horna1 23:21 Link komentáře (0)



První psaní

20.Červen 2006

Je úterý nad ránem a mě se ještě nechce spát. Říkal jsem si, že bych si mohl zkusit napsat tady něco do denníku. Svého času jsem chodil s jednou moc super holkou, jen to asi nebylo ono. Ze začátku to bylo super ale postupem času sem byl raději sám než s ní (jsem asi samorost). Chtěl jsem jí to říct a popovídat si o tom, ale pak přišel den, kdy mě dost překvapila a já to všechno hodil za hlavu. Ale ono se to po čase zase stalo, že jsem se necítil v její blízkosti stejně jako dřív. Dlouho jsem se to snažil vysvětlit sám sobě a pak jsem se to najednou snažil vysvětlit i JÍ. Moc se mi to ale nepovedlo, nebylo to moc taktní, neměl jsem s tím zkušenosti a tak mi bylo líto, že jsem JÍ asi dost ranil. Ale už se to stalo a nedá se s tím nic udělat, tak promiň Lenko, teď se mnou asi nepromluvíš, já to chápu, ale nebyly jsme si souzení. Možná někdy jindy a někde jinde, nebo až se něco ve mě změní a přestanu se chovat jak se chovám.... napsal/a: horna1 00:33 Link komentáře (0)