Dávno

V očích už ti nesvítěj ty jasný světla, máš je prázdný, smutný, když sedíš vedle mě a při tom jsi tak daleko, tam, kde je ta stará skleněná zeď, na ní anarchystickej znak a pár textů, který psala jedna hloupá holka pro někoho, kdo chtěl žít, ale ztratil se sám v sobě.

Tam jsem tě potkala…

Ty jsi ten ztracenej, a já ta hloupá holka.

Zůstávám, i když chci odejít.

Pravda?

Sní o tom, že noc bude krásná, že potápíš se hloub.

Neříkej, že jsem malá holka.

Vím už o čem to je.

Vím na co myslíš, co děláš a taky vím, že se nakonec vrátíš.

Všichni se vracej…někdy.

Komentáře

« Domů | Přidej komentář