Jsem jeden z mnoha co podlehl svému já. Je tomu něco přes pul roku co jsem se rozešel  s dívkou  jmenem Markéta a netušil jsem že to bude pro mě i po pul roce těžké se vyrovnat. Jedna věc je jistá, s vědomím že jsme se rozešly kvůli zlému činu který provedla, ted nemůžu překousnout jeji lhostejnost. Nějaká známka pokory nebo jen tíže svědomí ji v tomto období nijak nezajíma (asi). Z její strany je vlastně podle ní vše v pořádku. Mno vypadá to že na ní svaluji veškerou vinu ale pravda je taková že jsem mohl být více obětaví. Je těžké rozhodnout kdo nese větší břemeno viny a je snadné ukázat prstem. Vlastně tady píšu pro to že  mě tíži svědomí. Tentokrát je to zvláštni forma svědomí, jde o něco co jsem neudělal a lituji toho. Kdybych mohl vrátit čas tak bych změnil jen své chováni v den rozchodu. Přál bych si aby si uvědomila a toho jsem nedocíli pze jsem byl příliš měký. Je pozdě býka honit. Jdu spát, rozleží se mi to v hlavě a zítra mě nebude trápit ani Ň. napsal/a: jacc 23:40 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář