Moudrý je ten, kdo ví, co neví.

Myslím, tuším že už asi vím. Je možné, že vím, že nic v tomto okamžiku nevím. Moje myšlení se upíra k podstatě vědomí. Schází mi pro to, abych došel ke své odpovědi na mou otázku, pouze jediná myšlenka. Heuréka, právě se má mysl stala jasnější. Podstata mého bytí spočívá v jistém vědomí že mohu vědět co ještě nevím.
Každý podle mne se dokáže stát moudrým tehdy, když si uvědomí své překážky které mu stojí v cestě k poznání. Poznáni je tudiž způsob jak se stát moudrým. Můj názor je že přirozený výběr systému ve kterém žijeme, určuje kdo a v jaké míře bude obdařen moudrostí. Ne každý je schopen docílit svého poznáni. Záleží v jakém směru a jakou má váhu takovéto poznáni.
Moudrým se může stát třeba dělník, který ve své práci začne studovat detaily své opakující se činnosti. Po jisté době zjistí jak tuto práci zefektivnit. Dopracoval se k poznáni, díky němuž ví co při stejné činnosti prováděné časem nazpět nevěděl. Stal se moudrým. Může tomu být ale i opačně. Tentýž dělník žije dál a systém ve kterém žije mu začíná klást pasti a nástrahy. Těmito ztižujícími faktory mohou být frustrace které mu působí rodina ale klidně i stále menší počet přátel. Stručně shrnuto je to hlavně zázemí které přímo ovlivňuje jeho stav mysli a pak tedy i jeho přístup k životu. Monotónnost v práci a frustrace mu způsobují stále menší chuť vyvíjet myšlenkové pochody. Náš dělník se stává ve vztahu ke svému okolí stále míň moudrým i přesto že nabyté zkušenosti stále má. Je to tedy i o tom jak nás vnímá okolí a o tom že ví, že my víme, co nevíme.

Jaco* napsal/a: jacc 00:14 Link


Komentáře

« Domů | Přidej komentář