| 05.Květen 2007 |
| Tak njak... |
Něteré vlastnosti našich osob jsou někdy nadmíru nejasné. Co nás vlastněpodmiňuje k tomu, aby jsme v jeden moment vyprodukovali tolikadrenalinu a mohli se stát agresivními stroji, nebo, když jsme v obětínašich blízkých a ztratíme veškeré zábrany a bez problému dáme najevosvé city. Je to pouze chemická reakce, nebo s tím má opravdu codočinění i duše a srdce. A dále, kde vlastně sídlí ta známá duše. To, kčemu promlouváme sami a zkrze co si vlastně uvědomujeme své pocity.Nejsem zastáncem teze „člověk - pán tvorstva“, jsme přeci taky zvířataa řečeno obrazně i věcně, vždyť mnohokrát se chováme o dost hůř nežnaši „nižší příbuzní“. Můžeme se ale zajisté jmenovat člověk s velkýmČ. Nesmíme na světě vidět jen to černé. To, že jeden stát zbrojí, žedruhý se ho bojí... Jsou to věci k pláči, ale přece celý den neprší amy by jsme alespoň pár chvil z našeho denního shonu vypnout a přemýšletna bytím, či nad oněmi city, které nás právě dělají vyjímečnými.Nehrajme si s dobou na rozškatulkované individua a nechme projevit samasebe. To co opravdu znamenáme pro své přátele a rodinu nejsou jenpeníze, sláva či úspěch. Několikrát jsem se v přátelích mýlil, ale tipraví - ti z ranného dětství stále dokazují proč se říká přítel. Jsoumezi námi často rozpory, ale nejkrásnější je, když se ve volném časesejdeme, v klidu popijeme a s čistou hlavou, rozumně a hlavně volněprobereme své myšlenky a pocity. Myslím, že to není žádná ostuda,jestliže muž se rozpovídá o strastech jinak než ve vulgarismech. Ti comě znají ví, že mluvím tak, jak mi zobák narostl, ale vždy tomu taknení. Je to možná jen výmluva a snaha se zviditelnit.
Pocity,myšlenky a opravdové důvody jsou v dnešní moderní době nepostradatelné.Nebýt jich, staneme se zanedlouho jen tím co se snažíme stálezdokonalit - roboty, kteří ač rádi vytvářejí hodnoty jen materiální, ane lidské. Nezapomínejme na naší hlavní úlohu na tomto světě anenamlouvejme si to, co si naše společnost přijala za své. Buďme zdemy, tak jak opravdu jsme. |
| autor jen.dos 00:24
|
|
|
|
|
| ? |
  Celé bytí urazit a snažit se o jeho revizijen tím, že se budoucí neoddalitelnou „nesmrtelností“ nechceme smířits jeho a jemu vlastní vytrvalostí. Už jen svým pohledem, který stále, čímdál tím rychleji poroučí neskutečné touze po poznání něčeho nového, co niv nejmenším nekorespondovalo s tím co by jsme možná chtěli. Nebo toprávě proto nechceme připustit si svému bytí, které už tak chceme smazat aučinit ho čímsi, co už ni transendenci nebude tolerovat a svou víru budeodvozovat od něčeho, co vlastně nelze pojmenovat. Stejně jako každý z násje bytostí, která svobodně poroučí svému osudu a musí si sama porozumět se musínutně zamyslet nad tím, že kterýkoliv z nás je jedinečným středem bytíněkterých ostatních. A hlavně své bytí je jeho vlastní výsadou, nepodpořínásledně žadne své oponenty. Obdařen vlastní myslí a pokud možno na ní závislémvlastním názoru jest jedinečným jablkem budoucího sváru, který nebude mocireflektovat vše, ale za to se stane rozbuškou smělé interpretace svých názorů apatřičně k tomu je jasná bitva mezi silnými jedinci. Nebudeme už slyšet naslova našeho různého náboženství a . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . |
| autor jen.dos 00:23
|
|
|
|
| 14.Prosinec 2006 |
| ..::.. |
| Někdy člověk myslí pouze na to, jak správně uchopit budoucnost a příležitost. Spojení uchopit budoucnost neznamená ani tak uchopit ji za pačesy ale užít si s ní jak to jen jde. Myšlení které se týká jen vytříbení určitých hodnot bez předchozího přemýšlení nad těmito hodnotami a je naprosto bezpředmětné spekulovat o jakékoli filozofické otázce jakožto i o věcech jiank běžných. Jejich konkrétní významy chápeme pouze jako význam jedné či druhé a asociace kterou při této činnosti vedeme je na místě, stejně jako například přemýšlení samotné. Samotná konzistence dílčích skutečností zasahuje nejen do vlastního života ale též mimo něj. Ostatní věci které se převážně týkají pouze jakési kompilace či konstalace otázek tak logicky vyvstáva jako samotné sebeurčení. Samotná otázka myšlení je naprosto specifická. Jakož i samotné myšlení. Exitují různé tabulky které se snaží o systematické zařazení myšlení jednotlivců do určitých škatulek. Nikoliv však jako jedinců ale pouze jako kusů něčeho, co můžeme například přirovnávat k demonstraci sebeurčení. Mimochodem samotné určování hodnot závisí nejen na jedinci ale i na okolnostech které k tomu jedince vedou. Samotná vazba mezi prostředím a jedincem jen vystihuje slovíčko determinizace, které se v psychologii objevuje už dávno předtím. Celkové vystižení nečeho co se týká laické veřejnosti známého podle vlastní Freudovské psychoanalýzi. |
| autor jen.dos 23:04
|
|
|
|
|
| Myšlenka k sobě |
| „Cokoliv, co kdysi mělo smysl, ať už náš osobní názor na svět, který byl často mimo chápání, či snad idea života, jež představovala samotný postoj plný různých ideálů, kterých jsem dříve byli schopni, zanikali. Svou osobní sílu, odvozovali jsme ze svých názorů. Názor na vše byl něčím, co ve skutečnosti opravdu neexistovalo, něčím, co ani s růžovými skly nebylo opravdu tím samým, jako pohled, na který jsme byli pyšni. Celý dosavadní postoj přehoupl se k čemusi, co i přes největší bezpráví doufalo v nápravu, avšak pod tíhou nastupující reality našeho mladého rozumu uvízlo kdesi na půli cesty. Chvíle, v níž duše opouštěla tělo nastala. Duch přenesl se na druhou stranu řeky, na ten břeh, který nemá nic společného s reálnem. Odchází do svých vlastních lesů s obráceným nebem i zemí. Co dělat s tím, když duše padá stejně jako list, k nebi. Zbavená tíhy citů a prožitků, za to obtěžkaná lehkostí bytí a nevyhnutelností čehosi, co si přec opravdu nerada připustí, ale k čemu stejně v jednom okamžiku dospěje, nicoty.“ |
| autor jen.dos 23:03
|
|
|
|
|
| O autorovi |
|
Jméno: jen.dos
Bydliště: Ústí nad Labem
O mně:
Můj profil
|
| Poslední příspěvky |
|
| Archiv |
|
|
| Přátelé |
|
|
| Šablonu vytvořil |
|
|
