Něteré vlastnosti našich osob jsou někdy nadmíru nejasné. Co nás vlastněpodmiňuje k tomu, aby jsme v jeden moment vyprodukovali tolikadrenalinu a mohli se stát agresivními stroji, nebo, když jsme v obětínašich blízkých a ztratíme veškeré zábrany a bez problému dáme najevosvé city. Je to pouze chemická reakce, nebo s tím má opravdu codočinění i duše a srdce. A dále, kde vlastně sídlí ta známá duše. To, kčemu promlouváme sami a zkrze co si vlastně uvědomujeme své pocity.Nejsem zastáncem teze „člověk - pán tvorstva“, jsme přeci taky zvířataa řečeno obrazně i věcně, vždyť mnohokrát se chováme o dost hůř nežnaši „nižší příbuzní“. Můžeme se ale zajisté jmenovat člověk s velkýmČ. Nesmíme na světě vidět jen to černé. To, že jeden stát zbrojí, žedruhý se ho bojí... Jsou to věci k pláči, ale přece celý den neprší amy by jsme alespoň pár chvil z našeho denního shonu vypnout a přemýšletna bytím, či nad oněmi city, které nás právě dělají vyjímečnými.Nehrajme si s dobou na rozškatulkované individua a nechme projevit samasebe. To co opravdu znamenáme pro své přátele a rodinu nejsou jenpeníze, sláva či úspěch. Několikrát jsem se v přátelích mýlil, ale tipraví - ti z ranného dětství stále dokazují proč se říká přítel. Jsoumezi námi často rozpory, ale nejkrásnější je, když se ve volném časesejdeme, v klidu popijeme a s čistou hlavou, rozumně a hlavně volněprobereme své myšlenky a pocity. Myslím, že to není žádná ostuda,jestliže muž se rozpovídá o strastech jinak než ve vulgarismech. Ti comě znají ví, že mluvím tak, jak mi zobák narostl, ale vždy tomu taknení. Je to možná jen výmluva a snaha se zviditelnit.
Pocity,myšlenky a opravdové důvody jsou v dnešní moderní době nepostradatelné.Nebýt jich, staneme se zanedlouho jen tím co se snažíme stálezdokonalit - roboty, kteří ač rádi vytvářejí hodnoty jen materiální, ane lidské. Nezapomínejme na naší hlavní úlohu na tomto světě anenamlouvejme si to, co si naše společnost přijala za své. Buďme zdemy, tak jak opravdu jsme. |
