Chci vymazat tě ze svého srdce,
již gumu držím v pravé ruce.
Levou si vyjmu z hrudi plíce,
a zapíchnu do nich lžíce.
Láska je převlečená smrt,
a kdo to neví je jen zmrd.
Náhrobek si už kupuji,
a k tomu si vesele notuji.
Notuji si tuhle píseň,
jak mé tělo zžírá plíseň.
Můj duch už mě opouští,
půda se mou krví napouští.
Pozvolna měním se v prach,
mou rakev zamoří pach.
Sama v rakvi zavřená,
skoro už rozložená,
to jsem já.
Dno mé rakve hnije,
pode mnou to vážně žije.
Na hřbitov mi nosí kytky,
jenom nějaké cizí pitky.
Ať se nikdo nediví,
že má rakev reziví.
Moje tělo je už kostra,
šla jsem na to nějak z vostra.
Musím říci tobě,
že chci tě vidět v hrobě.
Nechť nevydal si ani hlásku,
již zbyl prach z mých krásných vlásků.
Není to iluze nýbrž skutečnost,
chci,abys odešel na věčnost.
Jelikož si živý,
nezažiješ klidnou chvíli.
Já tě k šílenství dovedu,
Na smrtelnou stezku tě přivedu.
Přeřežeš si žíly střepem,
tvé srdce skončí s tepem.
Až naposledy vydechneš,
s prosíkem vedle mé rakve ulehneš.
Tehdy budu klidná,
až do pekla dostane se tvoje duše bídná.
Potom nastane v mé mysli klid,
a do nebe budu moci jít......