6.9.2007
07.Září 20076.9.2007
Dnešní sen:
Byl jsem účasten na jedné z oslav mého kamaráda Tommyho z Pártyželky. Velmi dobře jsem se bavil až do chvíle, kdy se mi udělalo špatně. Ráno jsem se probuil nevyspalý a zničený. Okamžitě zvonilo několik telefon od několika lidí. Nejprve jsem se dozvěděl, že má sestra zemřela. Hned poté jsem se dozvěděl, že mému kamarádovi zemřeli dva bratři (ve skutečnosti můj kamarád žádné dva bratry nemá). Slitoval jsem se nad ním a slíbil jsem mu, že se stanu jeho bratrem.
Večer jsme opět slavili. Můj kamarád, jemuž jsem se stal bratrem, někdy o půlnoci prohlásil, že je čas zamířit k domovu. To vyhovovalo i mne, neboť druhý den jsem měl slavit narozeniny. Opustili jsme Pártyželku.
Probuzení. Spánek.
Doma jsem stihl vyřídit telefon mého kamaráda, který cestoval na mou oslavu narozenin z Nizozemí, ačkoliv měl být v Kodani. S předstihem mi poslal poštou nějaké peníze. Po otevření obálky jsem zjistil, že mi poslal guldeny, kterými se již neplatí, neboť v Nizozemí mají euro. Založil jsem si tedy 200 guldenů do peněženky, abych zjistil, že v obálce je ještě jedna bankovka. Na předku byl vyobrazen J.A. Komenský, na druhé straně stálo, že tato bankovka slouží v ČR jako stravenka v hodnotě 200 guldenů.
Byl jsem moc unavený, ale musel jsem se vydat pro mého kamaráda, který přijel z Amsterdamu a neznal cestu ke mně domů. Obdržel jsem několik dalších telefonátů, z nichž vyplynulo, že kamarádi z Pártyželky přijedou později na mou oslavu také. Zároveň s předstihem přijela má kamarádka, která je gayka.
Doma mi dal kamarád další guldeny s tím, že je to drobný příspěvek na jídlo a pití, které jsem kupoval. Těšil jsem se na černý absint, ale zároveň jsem měl obavy, že celou oslavu nevydržím být vzhůru, neboť jsem byl již na pokraji sil. Doma jsem z jedné boty v botníku vytáhl krabičku primerosů a jal jsem se kamarádovi vysvětlovat, že jich mám jenom několik krabiček. Poslal jsem kamaráda a gayku do obývacího pokoje a lehl si u sebe v pokoji do postele. Byli tak solidární, že mne nechali spát.
Odpoledne přijeli kamarádi z Pártyželky. Probudil jsem se a s údivem zjistil, že z celé oslavy se vlastně staly orgie. Vedle mé postele ležel ještě se dvěma děvčaty můj kamarád Maczek a velmi dobře se všichni bavili.
Probuzení. Opět spánek.
Ve snu se mi opět povedlo usnout, abych se za nějakou dobu probudil. Načerpal jsem konečně síly. Ten byl státní poradce, který se vracel místo z Kodaně z Amsterdamu. Ta tam byla má kamarádka, která je gayka. Noví lidé však nepřicházeli. Pouze Tommy, Maczek a několik děvčat. Všichni víceméně v těch samých polohách.
,,Přece celou svou oslavu narozenin neprospím!" pomyslel jsem si.
Zřejmě jsem drobně upravil povlečení na posteli a došel do obýváku pro nějaké polonahé holky. Tak tedy ve snu dopadla oslava mých kulatých narozenin.
Spát jsem šel ve čtyři hodiny ráno a před spaním jsem vypil asi litr vína. Po všech těch válkách v mých snech je to příjemná změna.
napsal/a: juergenkoenig 15:25 Link komentáře (0)
Dnešní sen:
Byl jsem účasten na jedné z oslav mého kamaráda Tommyho z Pártyželky. Velmi dobře jsem se bavil až do chvíle, kdy se mi udělalo špatně. Ráno jsem se probuil nevyspalý a zničený. Okamžitě zvonilo několik telefon od několika lidí. Nejprve jsem se dozvěděl, že má sestra zemřela. Hned poté jsem se dozvěděl, že mému kamarádovi zemřeli dva bratři (ve skutečnosti můj kamarád žádné dva bratry nemá). Slitoval jsem se nad ním a slíbil jsem mu, že se stanu jeho bratrem.
Večer jsme opět slavili. Můj kamarád, jemuž jsem se stal bratrem, někdy o půlnoci prohlásil, že je čas zamířit k domovu. To vyhovovalo i mne, neboť druhý den jsem měl slavit narozeniny. Opustili jsme Pártyželku.
Probuzení. Spánek.
Doma jsem stihl vyřídit telefon mého kamaráda, který cestoval na mou oslavu narozenin z Nizozemí, ačkoliv měl být v Kodani. S předstihem mi poslal poštou nějaké peníze. Po otevření obálky jsem zjistil, že mi poslal guldeny, kterými se již neplatí, neboť v Nizozemí mají euro. Založil jsem si tedy 200 guldenů do peněženky, abych zjistil, že v obálce je ještě jedna bankovka. Na předku byl vyobrazen J.A. Komenský, na druhé straně stálo, že tato bankovka slouží v ČR jako stravenka v hodnotě 200 guldenů.
Byl jsem moc unavený, ale musel jsem se vydat pro mého kamaráda, který přijel z Amsterdamu a neznal cestu ke mně domů. Obdržel jsem několik dalších telefonátů, z nichž vyplynulo, že kamarádi z Pártyželky přijedou později na mou oslavu také. Zároveň s předstihem přijela má kamarádka, která je gayka.
Doma mi dal kamarád další guldeny s tím, že je to drobný příspěvek na jídlo a pití, které jsem kupoval. Těšil jsem se na černý absint, ale zároveň jsem měl obavy, že celou oslavu nevydržím být vzhůru, neboť jsem byl již na pokraji sil. Doma jsem z jedné boty v botníku vytáhl krabičku primerosů a jal jsem se kamarádovi vysvětlovat, že jich mám jenom několik krabiček. Poslal jsem kamaráda a gayku do obývacího pokoje a lehl si u sebe v pokoji do postele. Byli tak solidární, že mne nechali spát.
Odpoledne přijeli kamarádi z Pártyželky. Probudil jsem se a s údivem zjistil, že z celé oslavy se vlastně staly orgie. Vedle mé postele ležel ještě se dvěma děvčaty můj kamarád Maczek a velmi dobře se všichni bavili.
Probuzení. Opět spánek.
Ve snu se mi opět povedlo usnout, abych se za nějakou dobu probudil. Načerpal jsem konečně síly. Ten byl státní poradce, který se vracel místo z Kodaně z Amsterdamu. Ta tam byla má kamarádka, která je gayka. Noví lidé však nepřicházeli. Pouze Tommy, Maczek a několik děvčat. Všichni víceméně v těch samých polohách.
,,Přece celou svou oslavu narozenin neprospím!" pomyslel jsem si.
Zřejmě jsem drobně upravil povlečení na posteli a došel do obýváku pro nějaké polonahé holky. Tak tedy ve snu dopadla oslava mých kulatých narozenin.
Spát jsem šel ve čtyři hodiny ráno a před spaním jsem vypil asi litr vína. Po všech těch válkách v mých snech je to příjemná změna.
5.9.2007
06.Září 20075.9.2007
napsal/a: juergenkoenig 11:20 Link komentáře (0)
Dnešní sen:
Byl jsem doma, když zazvonil zvonek. Jdu dolů a zjišťuji, že je to můj kamarád taxikář.
,,Sháním med," povídá.
Med jsem měl a hned jsem se zeptal, co za něj dá. Na to vytáhl několik láhví vaječného likéru z kufru svého auta. Výměna byla bleskově provedena a já jsem se stal vlastníkem 4,5 litrů vaječného likéru.
Druhá část byla velmi nepřehledná. Stál jsem na nějakém historickém letišti, jenž mohlo vzdáleně připomínat letiště v Praze-Kbelích. Letiště spíše připomínalo muzeum modelů starých letadel. Mohli jsme zde vidět úžasná díla britských konstruktérů jako Supermarine Spitfire nebo Wicker Wellington.
Nerozhlížel jsem se však dlouho. Kde se vzaly, tu se vzaly, nepřátelské bombardéry. A mířily si to z oblohy rovnou k nám. Několik výbuchů otřáslo letištěm. Kryty však na letišti nebyly, a tak mi nezbylo, než utéci do jednoho z hangárů. Cestou jsem zachránil dvouletou holčičku a tři irské chrty před smrtí.
Večer po náletu do jednoho z hangárů přišla výprava trampů. Spokojeně otevřeli své lahváče a nabídli ze svých zásob i nám. V koši hořely kusy modelů letadel a my jsme spokojeně postávali s láhvemi piva v ruce okolo.
Poslední část již postrádala logiků úplně. Byl jsem ve vývojovém studiu nějaké počítačové firmy. Usilovně jsem hledal počítač, kde se nepracuje, neboť jsem se chtěl připojit na icq. U poslední řady počítačů jsem místo volné konečně našel a připojil se. K mému překvapení jsem nejprve zjistil, že u tohoto počítače byl naposledy připojený jeden můj kamarád. Ještě větší překvapení však bylo, že po připojení jsme zjistil, že jedna z mých kamarádek mne zařadila mezi skupinu lidí, kteří ji mohou vidět připojenou, i když je skrytá.
Byl jsem doma, když zazvonil zvonek. Jdu dolů a zjišťuji, že je to můj kamarád taxikář.
,,Sháním med," povídá.
Med jsem měl a hned jsem se zeptal, co za něj dá. Na to vytáhl několik láhví vaječného likéru z kufru svého auta. Výměna byla bleskově provedena a já jsem se stal vlastníkem 4,5 litrů vaječného likéru.
Druhá část byla velmi nepřehledná. Stál jsem na nějakém historickém letišti, jenž mohlo vzdáleně připomínat letiště v Praze-Kbelích. Letiště spíše připomínalo muzeum modelů starých letadel. Mohli jsme zde vidět úžasná díla britských konstruktérů jako Supermarine Spitfire nebo Wicker Wellington.
Nerozhlížel jsem se však dlouho. Kde se vzaly, tu se vzaly, nepřátelské bombardéry. A mířily si to z oblohy rovnou k nám. Několik výbuchů otřáslo letištěm. Kryty však na letišti nebyly, a tak mi nezbylo, než utéci do jednoho z hangárů. Cestou jsem zachránil dvouletou holčičku a tři irské chrty před smrtí.
Večer po náletu do jednoho z hangárů přišla výprava trampů. Spokojeně otevřeli své lahváče a nabídli ze svých zásob i nám. V koši hořely kusy modelů letadel a my jsme spokojeně postávali s láhvemi piva v ruce okolo.
Poslední část již postrádala logiků úplně. Byl jsem ve vývojovém studiu nějaké počítačové firmy. Usilovně jsem hledal počítač, kde se nepracuje, neboť jsem se chtěl připojit na icq. U poslední řady počítačů jsem místo volné konečně našel a připojil se. K mému překvapení jsem nejprve zjistil, že u tohoto počítače byl naposledy připojený jeden můj kamarád. Ještě větší překvapení však bylo, že po připojení jsme zjistil, že jedna z mých kamarádek mne zařadila mezi skupinu lidí, kteří ji mohou vidět připojenou, i když je skrytá.
Guten Tag!
napsal/a: juergenkoenig 11:18 Link komentáře (0)
Herzlich wilkommen in meinen Blog. Hier werde ich archivieren alle meine Träume.
