jak mi stále je? 24.Květen 2009
Tak někdy přijdou chvíle,
a člověk je tu sám,
jak na moři rozbouřeném,
se kymácí jak prám.
A nikde není ostrov,
kde zakotvit by mohl,
jen moře samoty a stesku,
není kdo by pomohl.
A mraky černé nad hlavou,
a vítr prámem kymácí,
dál pluje jen dálavou
a minulost se navrací.
Vzpomínky jen volně plují,
kde stala se chyba,
kde byl ten zlom?
Že láska lásku opustila,
Že by uhodil snad hrom?
A z hromu oheň vzplanul
a sežehl co bylo,
a každý šel si po svém,
už není co by zbylo.
Tak jeden je možná šťastný
a druhý zůstal sám
a kymácí se v samotě
jak opuštěný prám.
napsal/a: jumalaj 10:23 | Link
